Kapitola 15.

Kapitola 15

 

John zaparkoval sedan na konci uličky uprostřed chaosu blikajících světel, žluté pásky a ozbrojených stráží. Ulička byla úzkou štěrbinou mezi bary a podniky na jedné straně a historickými rezidencemi na straně druhé. Přes den to byla pravděpodobně populární zkratka, ale v noci se tam z hlavní ulice dostalo jen málo světla.

Caleb seděl napjatě na sedadle spolujezdce a zíral z okna s výrazem, který přiměl Johna přemýšlet, jestli se bavil s Grayem.

„Připraven?“ řekl, když položil ruku na Calebovo koleno.

Caleb vzhlédl a John zachytil záblesk nervozity.

„Tohle je opravdu hodně levné rande. Nemůžeme někdy jít někam jinam, než na místo činu?“

„Co myslíš, když mám vládní plat?“

I když si užíval tohle nevinné flirtování, Calebovi dlužil varování.

„Vážně to nebude příjemné. Dokonce i agenti, kteří mají dvacetileté zkušenosti, mají na některých místech činu problémy.“

Caleb pokrčil rameny a odvrátil pohled.

„Musím to udělat, příjemné nebo ne.“

John sebou trhl.

„Omlouvám se. Nechtěl jsem, aby ses cítil nucen něco dělat.“

„A je mi líto, že si myslíš, že to má s tebou něco společného,“ odsekl Caleb, „je to pro Bena. A pro mě.“

John si povzdechl a otevřel dveře.

„Pojďme.“

Zamířili uličkou, Caleb o krok pozadu.

John ukázal agentovi, který zajišťoval místo činu, svůj odznak.

„Je se mnou,“ řekl a pohodil hlavou směrem ke Calebovi.

V očích druhého agenta se objevila zvědavost, ale nakonec zvedl pásku a nechal je jít.

Světlomety zalily uličku ostrou bílou září. Fotograf vyfotil záběry ze všech úhlů, zatímco forenzní technici odebírali vzorky. Kaniyar stála stranou a všechno pozorovala. Díky pozdní hodině, neměla vlasy upravené, jak byl zvyklý. Dokonce i někdo jako ona spala?

„Zvláštní agente Starkweathere,“ řekla a pokývla Johnovi na pozdrav.

„Pane Jansene, děkuji, že jste se k nám připojil.“

„Jasně.“

Světlomety ukradly i ten zbyteček tmy, ve které Caleb doufal, že se schová. Nervózně se podíval směrem k místu činu, ale forenzní tým mu zablokoval výhled na tělo.

„Starkweather mi řekl, že můžete sledovat NHE, které je za to zodpovědné,“ ozvala se Kaniyar.

Znělo to jako výzva.

Caleb polkl, ale jeho oči se zvedly, aby se setkaly s jejími.

„Můžu. Cítím to. “

„Hmm,“ přivřela oči, ale neřekla nic.

„Proč se nepodíváte na místo činu, abyste věděl, kterým směrem pachatel unikl?“

Když se Kaniyar otočila, aby něco vyštěkla na forenzní tým, John tajně položil ruku na Calebovu paži.

„Buď v klidu.“

„Jsi přehnaně optimistický, ne?“ zamumlal Caleb zpět, „Gray nebude odpočívat, Gray… chce to dostat.“

Přesně tohle nepotřebovali, aby se Gray ujal vedení a ukázal se před Kaniyar.

„V klidu. Ukážeme Kaniyar, že ti může věřit.“

„Starkweathere!“ zvolala Kaniyar.

Když John viděl, jak se technici vytratili, sundal ruku z Calebovy paže a vedl ho k tělu.

To málo zůstalo ležet v krátké vedlejší uličce, mezi přestavěným skladem a cihlovou zdí obklopující zarostlou zahradu soukromé rezidence. Horní část lidského těla byla stále neporušená. Ležel na zádech, ruce roztažené a na tváři se mu zračila hrůza.

Zbytek… byl méně neporušený, mírně řečeno. Krevní stříkance dopadly na zdi na obě strany a shromáždily se v menších či větších kalužích na zemi. Jeho oděv nebyl ničím jiným než cáry látky, jak se útočník pokoušel dostat na to, co bylo schováno pod ním. Všechno od poloviny dolů nebylo nic jiného než sežvýkaná a roztrhaná změť masa, tkáně, kostí a krve.

Lidská část lycanthropa ztrácí kontrolu. Nebude to trvat dlouho a stane se z něj jen hladová bestie bez kousku sebeovládání. Museli ho chytit, než dojde k pohromě.

Caleb zasténal a klesl na kolena. John sebou trhl a viděl, jak Caleb klesl na zem. No, alespoň na místo činu nevyhodil obsah svého žaludku.

John si za ním přidřepl a položil mu na záda dlaň. Caleb zapomněl na svůj kabát, a ani se nezachvěl, když vyšli do zimní noci.

Došel mu také čas?

V tuto chvíli byl ale stále člověk, protože přes tenkou tkaninu látky trika, ucítil teplo dlaně.

„To je v pořádku,“ řekl John.

„To, kurva, není v pořádku.“

Caleb zavrávoral, když se zvedal zpátky na nohy a John ho podepřel.

„No, o tom se s tebou nejspíš nemůžu hádat,“ John pohlédl zpět na tělo, „musíme tu věc chytit, než znovu zabije.“

Caleb netrpělivě mlasknul a zamračil se, jak ukázal kousek své slabosti.

„Ne. Chci říct, ano, ale nechápeš to. Znal jsem oběť.“

Caleb se objal rukama, jakoby se chtěl zahřát.

„Kdo to je?“ zeptal se Starkweather ve stejnou dobu, kdy se ozvala Kaniyar, „Znáte oběť?“

Nechtěl se podívat na Kaniyar. Měl pocit, že mu vidí, až do žaludku. Kdyby si myslela, že něco tají, mohla by ho nechat zavřít, ani by nemrkl.

„Jmenuje se, jmenoval se Dave,“ řekl směrem ke Starkweatherovi, „byl to přítel Melanie. Neznám jeho příjmení. Nikdy jsem se s ním nesetkal, než přišel s námi do opuštěného domu. Řídil dodávku.“

Kaniyar a Starkweather si vyměnili pohled.

„Později,“ řekla Kaniyar, „prozatím se zaměřme na nalezení NHE. Pane Jansene?“

„Dokážu to.“

Už se chtěl dostat pryč z té uličky, která se změnila v jatka.

„Konečně.“

Gray se ozval a Calebovy nervy se trochu uklidnily. Démonova stopa byla jasná jako černá čára nakreslená ve vzduchu, pachová stopa, která způsobovala, že měli hlad. Potřebovali se pohybovat, utíkat-

Ne!

Caleb klopýtl a pokoušel se přinutit nohy, aby se pohybovaly jen tak, co by dokázal člověk, ne tak, jak chtěl Gray. Nesmí se nechat ovládnout.

„Unikne!“

Chytíme to. Ale nelíbí se mi, jak se na nás Kaniyar dívá. Pokud se rozhodne, že jsi hrozbou, už nikdy žádného démona neulovíš.

Gray zavrčel, ale ustoupil. Trochu. Stále byl tak blízko, až si Caleb připadal, jako krotitel tygrů.

Stopa vedla zpět do East Bay Street a otočila se na jih. Caleb se podvolil Grayovi a rozběhl se, ale ani Starkweather, ani Kaniyar na něj nezavolali, aby zpomalil.

Očekávání.

„Démon je poblíž.“

Odbočili do postranní ulice a před nimi se objevila tmavá část parku, která se odrážela na hladině vody nedalekého moře. Vlevo se vynořil obrovský parník a světla lodi osvětlila temnotu okolo. Schoval se lycanthrop v parku? Nebo, nedej Bože na lodi?

Caleba udeřil do nosu démonův pach, jakoby ho snad lákal.

Už jen kousek.

Už chybí-

Vůně zmizela těsně před vstupem do parku. Caleb se otočil a vzal to druhou stranou, čímž oba agenty přinutil, aby uskočili z cesty.

Vůně zmizela.

„Ne. Ne!“ přes rty mu uniklo nedobrovolné zasyčení.

Kaniyar přivřela oči a Caleb zuřivě zaklel.

Do prdele, to se takhle dívá na všechny?

Jak moc mohla Kaniyar cítit? Jestli si myslela, že se Gray vymkl kontrole…

„Calebe?“ ozval se Starkweather.

Zněl znepokojeně, ale neměl strach. Ještě ne.

„Je to pryč.“

Jeho hlas nezněl ani jemu dobře. Byl příliš hluboký a příliš silný.

Kdyby neztráceli čas mrtvým smrtelníkem, chytili by to!

Ne. Nadechl se. Tohle nebyl jeho hněv. Kromě toho, on taky chtěl chytit to, co zabilo jeho bratra. Vrátil hněv Grayovi, který ho ale nepřijal a naopak posílil.

Starkweatherova ruka jemně sevřela Calebovo zápěstí.

„Ztratil jsi stopu?“

Caleb se soustředil na Starkweatherovu ruku a příjemné teplo, které ho zahřálo na kůži.

„Neztratil. Jen… tady končí.“

„NHE musel odjet autem,“ poznamenala Kaniyar.

„Dave měl dodávku. Možná ji démon ukradl. Ale… myslel jsem si, že je to jen zabiják. Prostě, zabiju všechno, co mi přijde pod ruku. Jako ghoulové.“

„Ghoulové jsou určitě na posledním místě, pokud jde o chytráky,“ řekl Starkweather, „a nesmyslná zuřivost, o které mluvíš, je u therianthropů běžná. Ale můžou to ovládat, alespoň na chvíli. Norští válečníci občas usilovali o to, aby se kvůli bitvě stali medvědodlaky. Jejich nepřátelé se jich báli… ale také jejich spojenci. Začali zabíjet své nepřátele, ale většina z nich nakonec zabila i své přátele a příbuzné, dokud je nevyhladili.“

„Na základě stavu těla měl lidský hostitel ještě určitou míru kontroly, když tvůj bratr zemřel,“ dodala Kaniyar.

Stála s pistolí v ruce a prohledávala ulici, jako by doufala, že se démon může rozhodnout vrátit. „Ovšem jeho ovládání pomalu upadá, ale pokud se člověku v něm podaří přimět ho, aby se změnil zpět, může se zdát, že je naprosto normální každému, kdo není exorcista nebo empath.“

Bude to i jeho osud? Pomalu se přestane ovládat, až nad ním Gray získá úplnou kontrolu?

Caleb klesl ke kmenu stromu, který zastínil ulici.

„Kurva.“

Kaniyar si schovala zbraň.

„Přesně moje slova, pane Jansene.“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.