Kapitola 3.

Slovo Peg:

Máme tu další kapitolu a s ní se nám představí i další hlavní hrdina. Agent John Calebovi pěkně zamotá hlavu, ale ani on sám nečeká, že by v posedlém klukovi, co nesnáší SPECTR, mohl najít něco víc.

PS.: pod kapitolou máte nějaké vysvětlivky, budou se objevovat vícekrát, pokud se mi zdálo, že bych mohla vysvětlit něco co se v kapitole objevilo.


Pneumatiky sedanu zaskřípaly na protest, když John zatočil za roh, a prudce brzdil před opuštěným domem nedaleko mezinárodního letiště. Několik dalších vozů už tam bylo zaparkováno: neoznačené sedany vedle velkého černého dodávkového vozu s logem SPECTR, Strategického řízení paranormálních entit na boku. Po celém obvodu stáli agenti v pancéřových zbrojích, ačkoliv ve tři ráno nebylo pravděpodobné, že se tu objeví mnoho zvědavců.

Zvláště ne v této čtvrti, kde byla střelba a zvuk sirén na denním pořádku.

John dopil zbytek hnusné břečky, které se říkalo kafe, z jedné benziny, odepnul bezpečnostní pás a vylezl z auta. Popadl černý nylonový vak z kufru a vydal se přes ulici k opuštěnému domu. Rozbité sklo křupalo pod jeho podrážkami, kolem se válely rozbité ampule, jehly a jiné feťácké nadobíčko a celé místo neslo stopy silného vandalismu.

Aspoň jednou by chtěl být zavolán do krásného panského sídla s křišťálovými lustry a vzduchem bez zápachu odpadků.

Sakra, vždyť neměl ani pohotovost. Sean byl dnes večer exorcista ve službě. Ale když mu šéfka zavolala, ať laskavě naloží svou prdel do auta a jede na místo činu, musel poslechnout.

Vyndal odznak, když se přiblížil k hlídkujícím agentům.

„Jděte, zvláštní agente Starkweathere,“ pronesl strážný po zběžné kontrole.

Sean čekal poblíž rozpadlých zřícenin verandy. Drsné světlomety osvětlovaly oblast a John uviděl vyšetřovatele, kteří kolem domu zkoumali sadu čerstvých stop. Někdo spěchal, aby se odsud dostal.

„Vždycky mě vezmeš na ta nejhezčí místa,“ řekl John, když se přiblížil.

Sean odhodil cigaretu a zašlápl ji podpadkem.

„Díky, že jsi přišel.“

„Víš, že jsem vždycky připraven vytáhnout tvůj roztomilý zadek z maléru,“ řekl John s mrknutím, i když Sean nebyl jeho typ. Nemluvě o tom, že byl heterosexuál.

Byla to ale jejich stará rutina, od doby, kdy vystudovali školu zabývající se paranormálním studiem, ale dnes večer mu na to Sean nic neodpověděl.

„Co ti řekla Kaniyar?“ zeptal se místo toho.

John se přiblížil k příteli. Druhý muž byl oblečen ve vlněném tmavém kabátu a kruhy pod očima ukazovaly na dlouhé noci a málo spánku. Všude kolem něj visel všudypřítomný pach cigaret, jako by už několik hodin nepřetržitě kouřil.

„Nic moc,“ řekl John s pokrčením ramen. „Prostě vyštěkla adresu, řekla mi, abych se sem dostal a zavěsila. Má štěstí, že jsem si nemyslel, že je to jen sen a neposlal ji k šípku. “

„To je Kaniyar.“

Šéfka okresu nebyla známá svým přátelským chováním.

„Tohle je… no, je to kurva divný, ať je to, co chce. Z tohoto místa bylo zavoláno číslo 911 zhruba před šestnácti hodinami. Žena, žádající o lékařskou pomoc. Řekla, že došlo k nějaké nehodě a její švagr omdlel. Nedýchal, neměl puls. Operátor ji navedl, ať začne provádět CPR, kardiopulmonální resuscitaci. O několik minut později se ozval křik. V době, kdy dorazila sanitka, byla volající pryč, ale posedlý švagr byl ještě tady a nahlas řval. Oblečení má roztrhané, pokryté krví, ale už je aspoň zticha. “

Tohle nebylo typické.

„Co tu tedy máme? Wendiga? Therianthropa? “

„Upíra.“

Nebylo to vtipné, ale byly tři ráno a Sean byl zjevně nadopovaný nikotinem a měl nervy na pochodu.

„Moc vtipné.“

Sean vytáhl z kapsy cigarety, jednu vyklepl a zapálil si.

„Nedělám si legraci. Upír. Drákula, pokud chceš, aby to znělo úplně fantasticky.“

Tohle nebylo pro Seana typické. Aby takhle vtipkoval.

„Drákula? Myslíš něco, co pobíhá kolem a chlastá z obětí krev? Drákula není skutečný.“

Sean zavrtěl hlavou, upřeně hleděl na zem před sebou a ruce si vrazil hluboko do kapes kabátu.

„Nevím, jak jinak to nazvat. Oběť tvrdí, že není věřící, ale byl posedlý proti jeho vůli. Říká, že sem přišel s dalšími lidmi hledat NHE, protože to ukradlo tělo jeho bratra z pohřebního ústavu.“

„Jistě, aby ho snědl.“

Ghoulové pořád kradli mrtvoly, proto musely všechny pohřební ústavy a márnice mít 24 hodinový dohled a zavedenou horkou linku do místní kanceláře SPECTR.

„Ne. Oběť říká, že tělo odešlo. Říká, že viděl záběry. A hádejte, co jsme našli v podkroví? Pitvané mrtvé tělo s odříznutou hlavou.“

„V žádném případě,“ řekl John, když přistoupili k částečně zhroucené verandě, „NHE musí obývat živé tělo. Samy o sobě nemají dostatek energie – musí je získat od hostitele. Musí to být podvod.“

„Je to váš profesionální názor, zvláštní agente Starkweathere?“ zeptal se klidný, chladný hlas.

Ze stínů verandy vystoupila vysoká žena s rukama sepjatýma za zády. Okresní náčelník Indira Kaniyar měla černé vlasy pevně stažené dozadu z ostrých rysů její tváře, jakoby chtěla víc ukázat čtyři bledé jizvy, které se táhly přes bronzovou pokožku obličeje.

„Musí to tak být, madam,“ řekl s pokrčením ramen.

„Ne podle agenta Pittmana.“

Sakra. Pittman byl pravá ruka Kaniyary a jeden z nejlepších empatů na jihovýchodě. Pokud řekl, že posedlý nelhal, tak nelhal.

„Pokračujte ve své zprávě, McNamare,“ pokračovala Kaniyar a kývla na Seana.

„Posedlý říká, že měl tesáky a kousl volající. Mimochodem, teď už žádné tesáky nemá.“

„Takže je blázen.“

NHE trvalo, než dostatečně ovládlo tělo, aby provedlo fyzické změny v hostiteli, zejména pokud nechtěl spolupracovat. Pár hodin by nestačilo.

Sean se zasmál, proměnilo se to v kuřácký kašel.

„Ten zatracený blázen je v pořádku. Blábolil o lovu, pití krve, démonech a já ani nevím, co ještě. Myslel jsem, že bych vymítil všechno, co se dostalo dovnitř a urovnal to, jakmile si pěkně odpočine na psychiatrii. “

„Proč je pořád tady?“

„NHE v něm mě prostě ignorovalo. Jako bych tam ani nebyl.“

John sebou trhl. Jistě, Sean nedosáhl na Akademii nejvyššího skóre – ta pocta šla Johnovi – ale ani to nebyl žádný hlupák. Aby se mu nepodařilo vytáhnout NHE z neochotného hostitele, jen pár hodin poté, co do něj vstoupil… dobře, bylo to jako vzít si žhavého chlapa domů a nedokázat ho získat. Až na to, že tohle se stalo před jejich šéfem a všemi spolupracovníky.

„Každý se může zmýlit,“ řekl a poplácal Seana po rameni, „poslouchej, postarám se o to, a pak si dáme kafe a snídani.“

Sean stiskl rty.

„Vážně, Johne – nikdy jsem nic takového neviděl. Pokud by ses mě zeptal, řekl bych ti, že bychom měli na toto místo hodit bombu a zapomenout, že jsme to kdy viděli.“

Zatraceně. Sean se vystrašil? John pohlédl na Kaniyar, aby zjistil, jestli si toho nevšimla, ale ani nemrkla.

Dobře. Tuto hru mohli hrát dva.

„Jaký je na to váš názor, šéfe?“ zeptal se.

Byla také exorcista, měl právo požádat o její posouzení situace.

Její černé oči v tlumeném světle neprozradily nic.

„McNamara má pravdu. Máme tu neobvyklou situaci. Proto vám dávám na výběr, buď půjdete a provedete vymítání nebo počkáte, až se nám celou situaci podaří vyřešit s jednotkou pro nouzové situace. Ještě jednu věc, než se rozhodnete. Jméno posedlého je Caleb Jansen.“

„Jansen? Jako Ben Jansen? “

„Mladší bratr. Nahoře je Benovo tělo. “

To nedávalo smysl.

„Ben Jansen byl zabit čerstvě proměněným lycanthropem. Prohlížel jsem tělo sám. Nezůstala na něm žádná stopa éterické energie.“

V žádném případě se nemohl mýlit, ne v obyčejném roztrhání od lycanthropa.

Sakra. Teď to byla jeho pověst, co visela na tenké niti.

„Zvládnu to, madam. Není důvod volat do ECU.“

Kaniyar vytáhla zbraň z podpažního pouzdra a zkontrolovala munici.

„Budu vám dělat zálohu.“

Skvělé, teď se Kaniyar také vystrašila.

„Ano madam. Jen nevolejte pohotovostní tým.“

Kaniyar zmizela uvnitř. John chtěl jít za ní, ale Sean ho popadl za paži.

„Jednoho dne ti štěstí uteče, Johne. Zjistíš, že se ocitneš tváří v tvář něčemu, s čím nebudeš vědět, jak se vypořádat. Tak co budeš dělat? “

John potlačil povzdech. Tato věc, ať už to bylo cokoli, se opravdu zavrtala hluboko do Seanovy hlavy.

Ale John se nikdy nesetkal s NHE, které by nedokázal zvládnout, buď exorcismem, nebo kulkou. Neviděl žádný důvod, proč by se věci teď měly změnit.


Pozn.:

Therianthropy je mytologická schopnost lidí proměnit se v jiná zvířata pomocí shapeshiftingu.

V mytologii, folklóru a spekulativní fikci je shapeshifting schopnost fyzicky se transformovat skrze přesně danou nadlidskou schopnost, božský zásah, démonickou manipulaci nebo magii. Myšlenka shapeshiftingu je v nejstarších formách totemismu a šamanismu, stejně jako v nejstarší existující literatuře a epických básních, jako je Epos o Gilgamešovi a Iliadě.


Wendigo – Název Wendigo pochází z algonkinské folklórní tradice a označuje kanibalistického netvora či zlého ducha, požírající lidské maso. Je to mytické stvoření, které údajně žilo v oblasti Velkých jezer a v lesích podél severovýchodního pobřeží Kanady a USA. Wendigo se může objevit jako monstrum s některými vlastnostmi člověka, nebo jako duch, který posedl člověka. Lidé ho řadí do světové rodiny upírů. Podle zobrazení však připomíná spíše vlkodlaka.


NHE – nehumání entita

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.