Recenze od Meron
Ahojte,
Dnes bych vám, milí čtenáři, chtěla přiblížit anime, které je z roku 2008. Tím anime je Library Wars, neboli Toshokan Sensou. Na této sérii pracovalo studio Production I. G:, které má na svém seznamu dnes již velmi známé Shingeki no Kyojin, Kimi ni Todoke nebo Mahoutsukai no Yome. Na toto anime jsem narazila náhodou při prohlížení různých seznamů seriálů na youtube. Ano, prokrastinace je všudypřítomná. Tak jsem tomu anime dala nakonec šanci. A co se nestalo, oblíbila jsem si ho z několika důvodů. Ale nejdřív, než je začnu vyjmenovávat, tak vám trochu přiblížím o čem tento počin je.
V roce 1989 se v Japonsku zavedl zákon na cenzuru knih, aby vláda chránila občany od špatných vlivů, jako je například pornografie, velmi násilné příběhy atd. Bohužel, ale jak všichni víme, tak se jedná o cenzuru a to už bylo předmětem sporu. Tak jako protiváhu tomuto systému kontroly, daly knihovnám právo shromažďovat knihy a audiovizuální materiály všeho druhu. A aby se knihovny ubránily, tak vznikly, tzv. knihovní sbory, které měly za úkol bránit knihovny a knihy v ní. A tak se dostáváme k začátku našeho příběhu, kde se v roce 2019 naše hlavní hrdinka Iku Kasahara přidala ke knihovnímu sboru, do ozbrojených jednotek. Důvodem, proč se přidala právě k nim, byl prostý. Když byla na střední škole, tak se dostala do konfliktu s právě probíhající cenzurou. Bohužel se to také týkalo její nejoblíbenější série pohádek. V tu chvíli ji, ale přispěchal na pomoc neznámý, který byl z knihovního sboru a knihu jí pomohl si ponechat. V knihovním sboru, ke kterému se přidala, tak se dostala jako jediná žena do elitní ozbrojené jednotky knihovního sboru. No nemusím ani povídat, že to ji přivedlo do spousty veselých příhod a zároveň trapných situací, ale také byla několikrát sama, dá se říct i kvůli své povaze, ve velice nebezpečných situací.
V popisování příběhu nebudu pokračovat, protože už jen při psaní tohoto malého shrnutí jsem se rozepsala, než jsem původně měla v plánu, ale budiž.
Na tomto anime se mi líbilo, že většina, prakticky skoro všechny vtipy, nebo vtipné scény byly nenucené a do příběhu zapadaly. Tím se příběh přiblížil mě jako divákovi, protože hlavní hrdinka byla psaná realisticky na její věk. Jelikož jsem ve stejném věku, jako ona, tak mi její dialogy, ale i chování přišly na její věk naprosto přirozené a tím naprosto uvěřitelné. Popravdě v pár případech jsem se v ní trochu viděla, hlavně v případech, kdy řešila nepracovní problémy. No co se týče ostatních postav, které Kasaharu provázely, tak s ní měli úžasnou chemii a hlavně od začátku sice víte, s kým skončí, ale zase musíte uznat, že ta cesta, která ty dva spojila, byla velmi trnitá a hlavně zapříčiněná tím, že oba si jsou neskutečně podobní. Musím taky, říct, že u této série jsem se bavila, i když sebou anime, neslo hodně vážné téma jako je cenzura vs svoboda slova. A jsem ráda, že toto se děje pouze na stránkách příběhů. Co se týká kritiky tohoto příběhu, tak se mi některé situace zdály nedotažené do konce nebo nedomyšlené. V každém případě to příběhu uškodilo jen velmi málo. No, kritika není zrovna něco co by toto anime potřebovalo.
Doufám, že se vám moje první recenze líbila, klidně pište do komentářů, co byste případně chtěli dál zrecenzovat, nebo co se vám na této recenzi nelíbilo. Jsem pro každou rozumnou diskuzi v komentářích.
Občas si čtu recenze. Teda spíš méně než více. Ale jsem ráda, že jsou. Člověk občas narazí na něco, co by ho mohlo zajímat. Co jsem chtěla napsat – obdivuji všechny, tedy i tebe, že ty rcenze dokážete napsat. Já bych napsala jen čtyři slova – Líbilo se mi to. Nebo – Nelíbilo se mi to. 😀
Díky za tuhle, je fajn, že je tak obsáhlá, a můžu si udělat aspoň ten správný obrázek. ♥
Děkuji ti za reakci topko. 😀 No, každopádně ještě musím na sobě zapracovat. 😀