0

Kyo

„Než jsme sem přišli, nevěděl jsem, že existují i ženy Nephilim “ řekl jsem, když jsme s Castorem
procházeli tržištěm.
Byli jsme na ostrově už tři dny. Navzdory tomu, že jsem byl nervózní, když jsme sem poprvé dorazili,
shledal jsem nakonec atmosféru ostrova – a lidi – osvěžujícími.
„Jo, je jich opravdu hodně.“ Castor se zastavil a obdivoval lesklou cetku v jednom ze stánků na trhu.
Na stříbrném náramku se třpytily drahokamy stejně jako Castorovy oči. Neochotně ji položil zpět a
pokračoval v chůzi.
„Většina z původních dvou set padlých byli muži, ale měli dcery. Od té doby padli další andělé, ženy i
muži.“
„Ach.“ Rozhlédl jsem se kolem a uviděl několik žen smát se před malou kavárnou.
Děti pobíhaly kolem a jeden z chlapců roztáhl křídla a zvedl se do vzduchu.
„Jak to funguje?“
„Jakmile mají Nephilim děti, bez ohledu na to, zda je jejich družka člověk nebo ne, tak i ony budou mít
krev Nephilim. Takže teď jsou v podstatě tisíce Nephilimů.“
„Dává to smysl.“
Ostrov byl jako směs moderního a tradičnějšího způsobu života. Trh mi připomínal ty, z dávných dob, o
kterých jsem četl nebo je viděl na renesančních slavnostech, ale byly tam i restaurace, kavárny, kovárna a
dokonce i stánek na zmrzlinu a mražený jogurt.
Byla to prosperující komunita, kde nejen žili podle svých vlastních pravidel, ale mohli být také sami
sebou. Vzhlédl jsem, když mi tři nephilimští teenageři proletěli nad hlavou a smáli se, když si dávali
smoothie od jedné z žen v kavárně.
„Ty malý spratku!“ zakřičela. „Řeknu to tvé matce.“
Castor se zasmál, než mě chytil za ruku. Rychle se však zase odtáhl, jakoby bojoval sám se sebou.
Minulou noc jsme se milovali a ráno se probudili spolu. Než jsme vstali z postele, dokonce mě políbil.
Ale jakási odtažitost mezi námi zůstala. Asi by to tak bylo vždycky. Až do dne, kdy bych ho musel
opustit.
„Chyť mě, sakra, za ruku, Rede.“
Naše dlaně se opět spojily, když jsem propletl své prsty s jeho.
„Kousnu tě, jen když budeš chtít.“
S úsměvem mi jemně stiskl prsty a pokračoval v chůzi. Zářijový den byl teplý, ale cítil jsem mírný chlad
ve vzduchu, jak se roční období připravovalo na změnu. Nenáviděl jsem ty drobné změny, které
ukazovaly, že léto končí. Podzim brzy přejde v zimu. A nebyl jsem připravený na zimu.
Sevřel jsem jeho ruku pevněji.
„Podívej, kdo tu je.“ Castor kývl na někoho před námi.
Titan vyšel z kovárny s plnou taškou, která při chůzi cinkala. Za poslední tři dny se u nás moc nezdržoval,
ale už se netvářil, jako by nás chtěl zabít. Byl na naší straně. Když nás uviděl, přikývl na pozdrav, než
zamířil k poli, kde čekali ostatní.
„Potřebovali více zbraní pro výcvik?“ zeptal jsem se.
„Asi jo. Zdejší válečníci umí bojovat, ale hordám démonů ještě nečelili. Malý meč je nezastaví.“
Baxter řekl svému lidu o alianci a válečníci z ostrova přísahali, že mu budou sloužit. Od té chvíle probíhal
jejich výcvik. Raiden a Alastair je učili, jak démoni bojují, aby je lépe připravili. Bellamy pomáhal taky, i
když mu bylo řečeno, aby omezil svou přítomnost na cvičišti, protože to ostatní Nephilimy rozptylovalo.
Těžko se soustředili na trénink, když všichni fantazírovali o tom, že je šoustá jako smyslů zbavený.
Castor se zastavil, když jsme přišli ke stánku se šperky. Prsteny, náhrdelníky, náramky a náušnice.
„Vidíš něco, co se ti líbí?“ zeptala se žena s laskavým úsměvem.
„Všechno.“
Zasmál jsem se.
Usmál se na mě a znovu se soustředil na šperky, dotkl se každého z kousků, než se zastavil u náhrdelníku.
Řetízek byl stříbrný a uprostřed byl stříbrný přívěšek draka držícího modrý kámen. Chvíli si ho prohlížel,
než se podíval na ženu.
„Kolik za něj?“
„Čtyřicet pět.“
„Jen čtyřicet pět dolarů? Vážně?“ Castor vytáhl peněženku a podal jí peníze.

„Nemůžu uvěřit, že jsi to koupil,“ řekl jsem, když jsme pokračovali v chůzi.
Castor si ho dal kolem krku a usmál se.
„Vypadá jako ty.“
Strčil jsem ho do ramene a on se zasmál. I když jsem to uměl dobře skrývat, byl jsem trochu potěšený, že
ho koupil. Což bylo hloupé. Byl to jen hloupý náhrdelník. Ale chtěl ho, protože mu připomínal mě.
„Teď ti potřebujeme sehnat pozlaceného robertka, který bude reprezentovat mě,“ řekl Castor a ušklíbl se.
„Právě když si myslím, že jsi sladký, zkazíš to sotva otevřeš pusu.“
Když se znovu zasmál, srdce mi poskočilo. Miloval jsem ten zvuk. Bylo to mnohem lepší, než když byl
tichý potom, co jsem mu řekl o svém nadcházejícím manželství. Od té doby uplynuly dva dny, a i když
vypadal jako své staré, optimistické já, stále byly chvíle, kdy jsem v jeho očích zahlédl smutek.
Moje přední kapsa zabzučela a já se přesunul na stranu cesty, abych zastavil a zkontroloval svůj telefon.
„Co se děje?“ Castor se zastavil vedle mě.
„Volá můj bratr.“ Stiskl jsem tlačítko pro přijetí hovoru a přiložil telefon k uchu.
„Ahoj.“
„Kde jsi?“ zeptal se Tatsuya.
„V Řecku.“
„Proč jsi sakra v Řecku?“
„Prohlížení památek. Slunce. Relaxace. Krásný muž, který mi každou noc zahřívá postel. Víš. Žiju, dokud
ještě můžu.“
„Pořád jsi naštvaný kvůli manželství?“
„Myslel sis, že to přejde od doby, kdy jsme spolu mluvili naposledy?“
„Proč to musíš tak komplikovat, Kyo?“ Tatsuya si povzdechl. „Je to jen svatba. Ne trest odnětí svobody.“
„Ano, připadá mi to jako vězení.“
Castor odvrátil svůj pohled od mého a zíral na zem, ten veselý okamžik před chvílí byl pryč.
Realita pronikla zpět.
„Je mi líto, že to tak cítíš,“ řekl Tatsuya a zněl upřímně.
Tato upřímnost však ve velkém schématu věcí znamenala jen velmi málo. Nezměnil by názor. V sázce
bylo příliš mnoho.
„Proč jsi vlastně v Řecku?“
Protočil jsem oči a přiložil si telefon k druhému uchu. Vždycky byl dobrý v tom, že viděl skrz moje lži.
„Jsem s Nephilimy. Přísně tajná mise. Promiň, víc ti nemůžu říct.“
Castorovy rty při tom zacukaly.
„Raději nezačínej žádné potíže,“ řekl Tatsuya varovným tónem.
„Jejich válka není naše válka. Nezapomeň na to, bratříčku.“
Pak hovor ukončil.
„Přál bych si, aby můj hloupý telefon neměl na tomhle ostrově signál,“ zamumlal jsem a strčil ho zpět do
kapsy.
„Má pravdu, víš.“ Castor přistoupil blíž, zachytil pramen mých vlasů a odsunul mi je z očí.
„Tohle není tvoje válka. Už tak jsem tě do toho zatáhl až moc.“
„Sklapni.“ Lehce jsem strčil do jeho hrudi, než jsem pokračoval po cestě.
„Jsi můj přítel. Všichni jste. Nebudu stát a nic nedělat. A přestaň odposlouchávat moje rozhovory.“
„Nechtěl jsem. Hlasitost tvého telefonu je vysoká a já mám skvělý sluch. Moje ostatní smysly jsou taky
posíleny.“
Chytil mě za zápěstí, přitáhl k sobě a nosem se otřel o můj krk.
„Tvůj pach mě přivádí k šílenství, Kyo. Je jako lekníny v létě.“
A znovu to mezi námi silně zajiskřilo. Bylo to silné. Vzrušující. Ale i zničující. Protože bez ohledu na to,
jak moc jsme si to přáli, nevydrželo by to.
Nešlo to.
Když jsme se později večer vrátili do vily, Baxter a Bellamy flirtovali ve stromovém sadu. Trénink
skončil krátce před večeří. Růžovo-černovlasý Nephilim pohladil Bellamyho po tváři, než se k němu
naklonil, aby ho políbil. Bellamy přesunul ruce na jeho zadek a přitáhl si ho blíž.
Nebyl jsem si jistý, kdy se ti dva spolu vychrápali, ale nebyl to úplně šok. Baxter Bellamyho
pronásledoval od noci, kdy se potkali. A Bellamy byl… no, prostě Bellamy.
„Tohle nebude trvat dlouho,“ řekl Castor, když jsme zabočili k cestě, která vedla na nádvoří.
„Bellamy má problém šoustat s jednou osobou příliš dlouho.“

„Proč?“
„Nemá rád, když se na něj příliš upnou. A věř mi, dělají to všichni.“
„Protože je tak úžasný v posteli?“ zeptal jsem se spíš ze srandy.
Ale Castor přikývl.
„To je. Vážně. Není zosobněním Chtíče pro nic za nic. Sex s ním zaručí nejlepší orgasmus života.“
Píchlo mě při tom na hrudi.
„Zníš, jako bys mluvil z vlastní zkušenosti.“
Castor se zastavil a otočil se ke mně. V jeho zelených očích zářil úsměv.
„Ach. Můj milý malý drak žárlí.“
„Ne, nežárlím,“ odsekl jsem a znovu se rozešel.
Chytil mě za zápěstí a otočil zpátky k sobě. A pak mě políbil.
Bylo to nečekané, až se mi z toho podlomila kolena.
Nikdy bych se dost nenabažil jeho rtů a nenašel bych nic, co by vonělo byť jen z poloviny tak dobře jako
jeho hřejivá vůně medu a koření. Mohl bych být v jeho náručí každou vteřinu každého dne až do zimního
slunovratu a stejně by to nestačilo.
Nikdo by se mu nikdy nevyrovnal.
„Nikdy jsem s Bellem nešukal,“ řekl Castor a jeho dech mě polechtal na rtech.
„Teď se mě jen snažíš uchlácholit.“
Zabořil jsem mu prsty do zrzavých vlasů a trhl mu hlavou dozadu, čímž jsem odhalil jeho sexy hrdlo.
Zaťal jsem zuby do jeho krční žíly a kochal se tím, jak se zachvěl.
„Ale já na tvé triky nenaletím.“
„Už jsi jim propadl,“ řekl a podíval se na mě přivřenýma očima.
Bože. Miloval jsem, když se na mě takhle díval. Ten výraz křičel, že mě chce ošukat.
„Tak či onak, vždycky skončíš zpátky v mé posteli.“
Chtěl jsem mu upřít uspokojení z toho, že má pravdu. Ale pravdou bylo, že když se mě dotkl, roztál jsem.
„Nenávidím tě,“ řekl jsem, než jsem spojil naše rty.
Castor mi vjel rukou pod košili a opřel mě o strom. Réva růží a hortenzií provoněla vzduch, když jsme se
divoce líbali ve dvoře poblíž zahrady, částečně skrytého shlukem stromů.
„Připadá mi to jako něco zakázaného,“ zachraptěl a špičkou svého nosu se otíral o ten můj.
„Jako bych byl darebák, který tě právě ukradl z tvé luxusní vily, aby tvůj otec neviděl, že tě pustoším.
Hvězdami ošlehaní milenci, kteří si chtějí jen tak v klidu zašukat.“
„Víš, že příběhy o hvězdných milencích obvykle končí tragicky, že?“
Jeho zelené oči se po okrajích svraštily.
„Vyhovující, nemyslíš?“
Náš příběh skončí tím, že si vezmu jiného muže. Možná to není tragédie se smrtí, ale přesto je to tragické.
Protože každou chvíli, kterou jsem strávil s Castorem, jsem se do něj zamiloval o něco víc.
Už jen tři měsíce.
„Méně mluvení. Více líbání.“
Castor mi položil ruku na spodní část zad a druhou mě sevřel za zátylek.
Na ostrov se snesl soumrak a z blízkých větví bzučely cikády. Teplý večerní vzduch způsobil, že jeho
kůže zatraceně voněla. Vklouzl jsem mu jazykem do úst a při každém pohybu jím švihnul proti jeho
kroužku v jazyku. Zasténal a polibek prohloubil.
„Vezmi nás do pokoje,“ zalapal jsem po dechu, když jsem se odtrhl od jeho rtů.
Točila se mi hlava a moje tělesná teplota prudce stoupla.
Protože byl bez košile, uvolnil si křídla. Zlato v černém peří zářilo i v ubývajícím denním světle, když si
mě přitáhl na hruď, vznesl se do vzduchu a odnesl nás na balkón ve druhém patře. Se spojenými rty jsme
prošli balkónovými dveřmi do pokoje a cestou k posteli jsme narazili do křesla a odkládacího stolku.
Castor se posadil na postel a sledoval mě hladovýma očima, když jsem si stahoval košili, zouval boty a
sundával džíny a boxerky. Normálně bych ho nechal, aby mě svlékl, ale byl jsem příliš nedočkavý,
protože jsem jeho kůži chtěl na té své cítit hned.
„Proč to, sakra, máš pořád na sobě?“ zabručel jsem, rozepnul mu knoflík na kalhotách a stáhl mu je pod
stehna.
Jeho penis vyjel z džínů už napůl tvrdý.
„A nemáš na sobě spodní prádlo. Do prdele.“
„Sexy, že? Šel jsem na ostro jen kvůli tobě, malý draku.“

„Neříkej mi tak.“
Obkročmo jsem se posadil na jeho nahé boky a vydechl, když se naše penisy o sebe otřely.
„Je to příliš roztomilé.“
„Stejně jako ty.“
Castor natáhl ruku a plácl mě po zadku.
Kousl jsem ho do ruky.
„Zlomyslný dráček,“ řekl a odtáhl ruku.
Když jsem se na něj zamračil, věnoval mi pokřivený úsměv.
„Vím, že to asi nechceš slyšet, ale jsi strašně rozkošný, když jsi nevrlý. Mám chuť tě štípnout do tváří a –“
Zavřel jsem mu pusu polibkem.
Usmál se a zapletl mi prsty do vlasů. Jo, pořád se mu líbilo provokovat mě. Byla to jedna z jeho
oblíbených kratochvil. A i když bych mu to nikdy nahlas nepřiznal, líbilo se mi, když mě škádlil.
Bude mi to chybět.
Teď na to nemysli. Soustřeď se na něj.
Jen na něj.
Jeho ruka objala naše erekce a protáhla je. Přitiskl jsem se víc na něj a položil mu ruce na hruď. Můj penis
se naplnil ještě víc, stejně jako jeho.
„Sakra, prosím, řekni mi, že ještě máme lubrikant,“ řekl. „Nemůžu se dočkat, až tě ošukám.“
„Vlastně…“ Objel jsem špičkou prstu jeho bradavku. „Přemýšlel jsem, jestli bych mohl tentokrát šukat já
tebe.“
Castorova ruka se zastavila.
„Ach, sakra, ano.“
„Jsi si jistý?“
Nikdy jsem nechtěl dělat nic, co by mu nebylo příjemné. Líbilo se mi, když mi ojížděl zadek, ale už
nějakou dobu jsem snil o tom, že ho ošukám já.
„Kyo?“ Castor vstal a objal mě kolem pasu.
„Chci, abys mě ojel. Teď a tady. Jsem nadržený a jen tvůj.“
„No, když sis o to tak hezky řekl.“
Znovu jsem ho políbil, než jsem ho strčil zpátky na postel.
Sunul jsem se po jeho těle dolů, políbil ho na hruď i břišní svaly. Když jsem se přesunul k jeho slabinám,
přitiskl jsem svůj obličej do záhybu jeho stehna a vdechl jeho opojnou vůni. Moje vzrušení vyvrcholilo a
krev v žilách mi elektrizovala.
„Jsi tak sexy, Rede.“
Políbil jsem poprašek zrzavých chloupků a sevřel spodní část jeho penisu.
„Už je to nějaký čas, co jsem někomu nastavil zadek.“
„To žádáš, abych k tobě byl něžný?“
„Sakra to ne. Chci to drsně. Dej mi všechno, co máš, dráčku. Chci tě cítit i zítra. A můžeš mě taky trochu
přidusit.“
„Ty jsi takový výstřední parchant.“
Usmál se.
Vzpomněl si na naši první společnou noc, kdy jsem mu řekl to samé? Bože, připadalo mi to tak dávno.
Když jsem ho kouřil, povzbuzen jeho ostrým nasáváním vzduchu a tichým sténáním, hladil jsem ho po
stehnech a nezapomněl ani na jeho kulky. Když jsem mu podepřel boky polštářem, roztáhl víc nohy.
Pohled na něj, s rozcuchanými zrzavými vlasy, pootevřenými rty a nahým tělem, bral dech.
„Budeš na mě zírat celý den?“ zeptal se s hravým výrazem v očích.
„Sklapni.“
Sklonil jsem se, olízl kůžičku kolem dírky, abych ji trochu navlhčil, a pak po ni přejel prstem. Kousl se do
spodního rtu a trochu se zavrtěl.
Druhou rukou jsem mu hladil břicho a snažil se ho přimět, aby se uvolnil, než jsem do něj strčil prst.
Když jsem ho zatlačil hlouběji, jeho dech se prohloubil.
„Sakra, Rede. Jsi tak těsný.“
„Říkal jsem ti, že je to už nějakou dobu.“
„To je v pořádku.“ Pomalu jsem posouval prst dovnitř a ven. „Líbí se mi to.“
„Ale, to se podívejme. Kdo by si pomyslel, že by Kyo se sladkou tvářičkou –“

Přidal jsem druhý prst a usmál se, když jeho slova přešla v zalapání po dechu. Po chvíli jsem ale prsty
vyndal, natáhl se a popadl téměř prázdný lubrikant z nočního stolku. Včera večer jsme šoustali jako šílení.
Pořád mě z toho bolel zadek. Ale tahle bolest mi nevadila.
Napadlo mě, že musíme brzo doplnit zásoby, ale na jedno pořádné zašukání toho zbylo ještě dost.
Potom, co jsem si namazal prsty a zastrčil je zpět do něj, roztáhl jsem je od sebe a trochu s nimi zakmital.
Jeho tvrdý penis, který byl blízko mého obličeje, byl tak lákavý, že jsem neodolal, sklonil hlavu a pohltil
ho do úst. A tak zatím co jsem ho kouřil, roztahoval jsem ho dvěma prsty a dával do toho všechno, aby si
to pořádně užil.
„Jakkoliv miluju tvou dračí podobu, jsem teď rád, že nemáš drápy,“ zaslechl jsem jeho sexy chraplavý
hlas.
Jeho penis mi vyklouzl z úst, když jsem se smál.
„K čertu s tebou. Neměl bys mě rozesmívat.“
„Ale já miluju tvůj smích.“ Castor mi odhrnul ofinu. „Sakra, vypadáš moc dobře, když mě kouříš. Jsi
vzácné stvoření. Jsi tak sladký a zároveň tak vulgární.“
„Co můžu říct? Jsem prostě úžasný.“
Vytáhl jsem prsty úplně ven, než jsem je vrazil zpátky dovnitř. Zasténal a pro mé uši to bylo jako rajská
hudba. Políbil jsem ho na vnitřní stranu stehna, než jsem ho jemně kousl. Jeho zadek se mi sevřel kolem
prstů a mou hruď naplnil sten. Nemohl jsem se dočkat, až budu v něm.
Cítil to samé.
„Do prdele, draku,“ řekl Castor s mírným chvěním v jeho chraplavém hlase.
„Co když ne?“
Usmál jsem se, když trochu zakňučel.
„Co když takhle zůstanu celou noc, jen tě přivedu na okraj a pak zase přestanu?“
„Chceš, abych tě prosil, že?“
Stiskl si bradavky a pohnul se proti mně. Při tom pohledu mě zabolel penis. Vypadal tak sexy, když na mě
civěl chtivýma zelenýma očima, polibky oteklými rty, hruď a krk měl zarudlé od kousanců.
„Dobře. Považuj to za mé prošení. Prosím, Kyo.“
Víčko na lubrikantu zaskřípalo, když jsem ho otevřel a namazal si penis. Trochu jsem nakapal i na
Castorovu dírku, a pak se o něj jemně otřel žaludem. Škádlil jsem ho.
Škádlil jsem i sám sebe, protože jsem nechtěl nic jiného, než ho do něj vrazit až po kořen.
Můj pohled zabloudil na jeho tvář, když jsem zatlačil na jeho dírku a začal se dobývat dovnitř. Zavřel oči
a hlavu si položil na polštář, ústa se mu otevřela do sexy malého o. Zvedl kolena a já sevřel jeho stehna,
když jsem se ponořil ještě hlouběji. Než mě přivítal uvnitř sebe, prošel jsem kolem napjatého prstence
svalů.
„Do prdele,“ zasténal jsem, když kolem mě explodoval jeho těsný žár.
Bylo to neskutečně dobré.
„Jsi v pořádku?“
Castor se setkal s mým pohledem.
„Mhm.“
„Očekával jsem nějakou sprostou poznámku,“ řekl jsem a vyjel z něj, než jsem se vrátil dovnitř a tentokrát
hlouběji.
„Zkus vymyslet něco vtipného, když máš něčí velký penis ve svém zadku.“
Zasmál jsem se.
„Zdá se, že jsem konečně našel způsob, jak tě umlčet.“
„Když myslíš.“
Castor zasténal, když jsem se v něm začal pomalu pohybovat.
„Sakra, to je tak dobrý pocit.“
Než jsem uchopil jeho cukající penis, přejel jsem mu rukou po břiše.
Když se naše pohledy setkaly, jeho blažený výraz přilil olej do ohně ve mně.
Dostal jsem nápad a tak jsem z něj vyjel.
„Na kolena,“ řekl jsem a lehce ho plácl do stehna.
Castor se převalil na břicho, zvedl se na ruce a kolena, a pak vystrčil zadek do vzduchu. Plácl jsem ho po
zadku, než jsem do něj znovu najel. Zasténal a opřel si hruď o postel, obličej otočený na stranu, abych
viděl mírnou křivku jeho rtů. Líbilo se mu, když mu někdo říkal, co má dělat.

Moje koule pleskaly o jeho, jak jsem do něj začal tvrdě a rychle bušit. Už nebyl čas na jemnosti a
škádlení. Přejel jsem mu rukama po zádech a zabořil prsty do jeho štěrbin po křídlech.
„Bože, Kyo. Přesně takhle,“ zasténal hlasitě.
„Pokud si myslíš, že tohle je všechno, co ti dopřeju, tak jen počkej.“
Zahákl jsem mu paži pod břicho, předklonil se a políbil mu páteř. A pak jsem švihnul jazykem proti jedné
ze štěrbin. Castor s táhlým zasténáním sevřel přikrývku pod sebou a pevně zavřel oči. Olízl jsem okraj
štěrbiny, než jsem ponořil jazyk dovnitř. Málem jsem Castora pod sebou neudržel, jak ho to vzalo.
„K čertu!“ Prohnul se v zádech a víc se mi vystavil. „Nepřestávej. Prosím.“
Líbilo se mi, jak prosil. Líbilo se mi ještě víc, že jsem to byl já, kdo ho k tomu přiměl. Jazykem jsem
rejdil v jeho štěrbinách a zároveň ho tvrdě a rychle šukal. Po páteři mi stékaly kapky potu a břišní svaly se
mi napínaly. Jeho zadek dokonale obepínal můj tvrdý penis.
„Já… já už…“ Castor se zhluboka nadechl, než vykřikl.
Jeho uvolnění spustilo moje a můj penis pulzoval, ve stejném rytmu v jakém mě v sobě Castor svíral.
Kousl jsem ho do ramene, když jsem do něj začal stříkat. Nikdy v životě jsem toho ze sebe najednou tolik
nevydal. Když jsem se z něj konečně po chvíli sesunul, sotva jsem popadal dech a trochu se mi točila
hlava.
„Nemůžu se hýbat,“ řekl Castor a jeho hlas byl utlumen polštářem.
„Myslím, že jsi mě zabil.“
Zasmál jsem se a přejel mu rukou přes zpocená záda. Plíce mě pálily a svaly jsem měl jako z rosolu.
Kvůli euforii a vyčerpání bylo těžké udržet oči otevřené, a tak jsem je nechal zavřené.
„Kyo?“
„Hmm?“
Castor se otočil čelem ke mně, a tak jsem oči zase otevřel.
„Byl jsi někdy zamilovaný?“
Měkkost v jeho pohledu mě vzala za srdce.
„Ne. Proč?“
„Jen tak,“ pokrčil rameny a pohladil mě po paži.
„A ty?“
„Měl jsem hodně partnerů,“ odpověděl a ve smaragdových očích se mu zračila bolest.
„Hlavně z řad lidí. Měl jsem je rád. Ale nikdy jsem nebyl doopravdy zamilovaný. Myslím, že je to
vyhrazeno pro někoho speciálního. Spojení, které nastane jednou za život.“
„Jako životní partneři?“
„Jo.“
Stříbrný dračí náhrdelník, který si předtím koupil, mu stále visel na krku a usmál se, když jsem se natáhl
dopředu a protáhl řetízek mezi prsty.
„Co se stane, když drak najde svého druha?“
„Je to pro nás vzácné,“ odpověděl jsem. „Tatsuya miluje všechny své ženy, ale žádná z nich není jeho
spřízněná duše. Potkal jsem jen jeden pár z mého klanu, který byl spojen. A jak to mezi nimi bylo?
Myslím, že to bylo hodně podobné tomu jako to, co má mezi sebou Galen a Simon. Znáš příběh o drakovi
a vojákovi, o kterém jsi mi vyprávěl, že jsi ho jako dítě miloval?“
„Jo. Drak proměnil muže ve zlatý meč.“
„No, máme podobný příběh.“ Pomalu jsem po řetízku posouval přívěsek s drakem.
„Legenda říká, že to byl první spřízněný pár v naší historii.“
„Řekneš mi ho?“ Castor si opřel hlavu o polštář a v očích se mu zračila zvědavost.
„Nejsem nejlepší vypravěč, ale zkusím to.“ Odkašlal jsem si. „V podstatě se to stalo před tisíci lety. V
jeskyni pod mořem žil vodní drak, obklopený pokladem, který našel z potopených lodí. Jednoho dne nad
ním plula obchodní loď. Z hlubin sledoval, jak na obchodníky zaútočila další loď. Pravděpodobně kvůli
jejich nákladu. Jeden z obchodníků upadl do bezvědomí, když ho zasáhla dřevěná troska a potopil se do
vody. Z hlavy mu tekla krev.“
„Dva muži?“ zeptal se Castor. „Je to příběh gayů?“
„Ano.“
„Skvělé.“
„Každopádně,“ pokračoval jsem a šťouchl ho do klíční kosti.
Zazubil se.

„Něco ve zraněném kupci volalo draka a ten ho odnesl ke břehu. Přeměnil se do muže a ošetřil
obchodníkovi zranění hlavy. Obchodník se po chvíli probudil a poděkoval mu. Ti dva se pak do sebe
zamilovali.“
„Tak rychle, jo?“
„Tiše.“
Přitiskl jsem mu prst na rty.
„Chceš slyšet ten příběh nebo ne?“
Castor se usmál proti mému prstu. Bože, byl zatraceně roztomilý. Nesnesitelný hlupák.
„Drak a kupec si postavili domek u moře, kde žili několik let. Jednoho dne ale domek vyplenili bandité a
obchodníka pobodali. Drak věděl, že rány jsou příliš vážné a že jeho milenec zemře. V zoufalství provedl
velmi staré kouzlo. Takové, které by mu umožnilo sdílet svou životní sílu s jeho milým.“
„Svazovací kouzlo,“ řekl Castor a stiskl rty k sobě. „Jejda. Promiň. Pokračuj.“
„Ano.“ Kousnul jsem ho do hrdla a kochal se chraplavým smíchem, který z něj vycházel.
„Sdílel svou duši, polovinu svého vlastního srdce, aby zachránil muže, kterého miloval.“
„Počkej.“ Castor se zamračil. „Svazovací kouzlo může někoho zachránit z pokraje smrti? Myslel jsem, že
to jen spojilo jejich životní síly, ne zahojilo život ohrožující rány.“
„Jak to, že jsi to nevěděl? Jsi starší než já.“
„Sklapni, draku. Jen dva z nás to kouzlo provedli. Kallias, náš osmý bratr, který zemřel už dávno, a
Galen.“
„Měl jsi osmého bratra?“ zeptal jsem se překvapeně. „Myslel jsem, že existuje jen sedm smrtelných
hříchů.“
„Melancholie je v mytologii méně známá,“ odpověděl Castor. „Mnoho lidí zná pouze těch sedm hlavních.
Kalliasův otec byl osmým andělem, který padl, a byl zabit nedlouho poté, co se Kallias narodil. A pak
Kallias zemřel, když nám bylo sotva dvacet let. Jak čas plynul, svět na něj zapomněl, takže si nikdo
nepamatuje, že vůbec existoval.“
„To je smutné.“
„Myslím, že to byla jeho kletba, kterou nesl. Zemřít brzo. Být zapomenut. Jako hřích Melancholie byla
jeho samotná existence od počátku odsouzena k záhubě.“
Castor mírně zavrtěl hlavou.
„Ale stejně. Náš svazovací rituál zahrnuje vyslovení slibů, pití vína naplněného magií a sex. Rituál z
tvého příběhu musí být jiný.“
Přemýšlel jsem o jeho slovech.
„Myslím, že rozdíl mezi těmito dvěma je v tom, že se Galenovy a Simonovy životní síly spojily, ta z
příběhu vzala životní sílu drakovi a rozdělila ji mezi ně dva. Takže místo toho, aby navzájem sdíleli svou
životní sílu, oba sdíleli tu dračí.“
„Ah. Myslím, že to chápu. Tak to musí být docela mocná magie.“
Když jsem se podíval na Castora, srdce mi vynechalo jeden úder.
Spojení, které jsem k němu cítil, to magnetické tahání zůstat po jeho boku, bylo to něco silnějšího než
chtíč?
„Ve skutečnosti nejsem na romantiku,“ řekl Castor a přejel mi rukou po krku.
Cítil, jak se mi pod jeho dlaní zrychlil tep?
„Ale je to sakra romantické. Víš, to celé ‚dvě duše se stávají jednou‘.“
Opřel se čelem o mé a prsty mi zapletl do vlasů.
„Co bys dělal, kdybys někdy našel svého životního partnera a zjistil, že s ním nemůžeš být?“
Srdce mi kleslo až do žaludku. Proč to bylo tak relevantní k tomu, co už se stalo? Oči mě pálily, když
jsem je zavíral.
„Nevím.“
„Jo.“ Jeho stisk zesílil. „Já taky ne.“