0

Castor

„Myslíš, že sis toho sbalil dost?“ zeptal se Bellamy sarkasticky ode dveří.
Zapnul jsem kufr a otočil se k němu.
„Co je ti do toho? Nevíš, jak dlouho budeme pryč. Je lepší být připraven.“
„Máš kufr plný zbraní.“
„Je tu spousta démonů. Musím se chránit.“
„Oblečení mám tady,“ poplácal jsem druhý, mnohem menší kufr.
Bellamy kývl na mou postel.
„A ten třetí?“
„Třetí?“ Sledoval jsem jeho pohled a zmateně zíral na tašku, kterou jsem si nevybavoval.
Přiblížil jsem se k ní a můj zmatek vzrostl, když jsem viděl, že se materiál lehce pohnul. Rozepnul jsem
zip a povzdechl si při pohledu na rozcuchané blond vlasy.
Gray vystrčil hlavu.
„Neměl jsi mě najít, dokud bychom nebyli v letadle.“
„Alastair řekl, že musíš zůstat tady,“ jemně jsem mu připomněl.
Našpulil rty.
„Ale já chci jít taky.“
Pomohl jsem mu z kufru, ohromen tím, že se mu podařilo nacpat se dovnitř. Předpokládal jsem, že za to
vděčí tomu, jak je drobný.
„Všechno je to jen o jednání. Stejně by ses nebavil.“
Seděl se zkříženýma nohama na posteli a díval se na mě štěněčím pohledem.
„Přineseš mi dárek?“
„Samozřejmě,“ řekl jsem a prohrábl mu vlasy.
Popadl jsem své dva kufry, odnesl je dolů a položil je vedle Bellamyho zavazadel u předních dveří. Ten
bastard mě peskoval kvůli mým dvěma taškám, zatímco on měl čtyři. Jeden kufr vypadal, že v něm není
nic jiného než vlasové produkty, exfolianty a krémy. Usmál se na mě, když je vynesl ven a naložil je do
auta.
Do Řecka to byl dvanáctihodinový let, takže jsme se toho rána probudili brzy, abychom odjeli na letiště.
Časový posun byl deset hodin, takže než tam dorazíme, bude v Aténách brzy odpoledne.
Raiden se vyřítil ze schodů, v ruce nesl jeden kufr a z úst mu trčela čokoládová tyčinka. Na rozdíl od nás
ostatních se spokojil s jedním zavazadlem. Ostatně jeho prioritou bylo jídlo. Vyběhl ze dveří a hodil tašku
do kufru auta.
Vytáhl jsem z kapsy telefon a otevřel chat s Kyem.
Včera večer v klubu jsme měli úžasný, drsný sex v mém soukromém pokoji, po kterém jsme si leželi v
náručí. Ani se nepokusil tentokrát odejít. Usnul jsem s ním přitisknutým k mé hrudi a probudil se kolem
čtvrté ráno, když Konnar zaklepal na dveře, aby nás zkontroloval. Oblékli jsme se a šli každý svou cestou,
ale ne dříve, než jsme si dali poslední polibek.
Bylo by divné říct mu dobré ráno? To by udělali pouze přátelé, ne?
Do prdele.
Já: Dobré ráno, krásko.
Jeho odpověď přišla o chvíli později.
Malý drak: Neměl bys už být mimo zemi?
Já: Haha, chceš se mě tak rychle zbavit?
Malý drak: Možná. Kdy odjíždíš?
Já: Teď balíme, a pak zamíříme na letiště.
„Připraven?“ zeptal se Alastair a nesl si dvě vlastní tašky.
Když jednu z nich položil, zacinkaly v ní zbraně.
Přikývl jsem.
„Gray se pokusil proklouznout v jednom z kufrů.“
Alastair se smutně usmál.
„Je mi líto, že jsem ho donutil zůstat tady, ale není zdaleka tak silný, jak říká. Stále se léčí.“ Po tváři mu
přeběhl stín. „A taky se možná ocitneme na velmi nebezpečném území. Pro Graye bude nejlepší, když
nebude nablízku, pokud se věci obrátí k horšímu.“
„Opravdu by na nás ostatní Nephilim zaútočili?“

„Záleží na tom, jestli si už vybrali stranu,“ řekl Alastair, než vynesl kufry ven.
Popadl jsem ty svoje a následoval ho.
„Neměli bychom jim říct, že přijedeme?“
Zavrtěl hlavou.
„Pokud se Baxter a jeho skupina už postavili na stranu Asy, oznámení našeho příjezdu by mohlo
znamenat, že se dostaneme do pasti. Uvítali by nás jak Nephilim tak i démoni. Byla by to krvavá lázeň.“
Simon vyšel na přední verandu a držel velký hrnek kouřící kávy.
„Prosím buďte opatrní.“
Galen si stoupl vedle něj, a přestože nic neřekl, cítil jsem jeho obavy. Část z něj chtěla jít s námi, ale
pokud by to udělal, vystavil by Simona nebezpečí tím, že by ho vzal s sebou. Nebo by ho nechal tady, což
by zase způsobilo, že by byl Simon zranitelný vůči nepřátelskému útoku, pokud by vyšel mimo
ochrannou bariéru sídla.
Zevnitř sídla mě skrz okno sledoval Daman. Zůstával tady taky, k jeho velké zlosti. Jednou přikývl, než
odešel někam hlouběji do domu.
Poté, co jsem uložil tašky do kufru, zkontroloval jsem telefon.
Malý drak: Máte místo ještě pro jednoho?
Znovu jsem si přečetl text, abych se ujistil, že jsem viděl správně.
Já: Ptáš se, jestli můžeš jet s námi?
Malý drak: Včera jsi mi řekl, že ta cesta může být nebezpečná. Možná vám budu k užitku. Už jsem s
tebou jednou bojoval. Nech mě to udělat znovu.
„Řekni mu ano,“ řekl Alastair vedle mě.
„Přestaň mi číst přes rameno.“
„To jsem nemusel.“
Alastair otevřel dveře řidiče a nastoupil, aby nastartoval auto.
„Tvá mysl je až moc hlasitá. Když Galen zůstává tady, mohli bychom opravdu využít někoho tak silného
jako je Kyo. Jen pro případ.“
Byl jsem vzrušenější, než jsem asi měl být. Kyo jasně řekl, že ode mě chce jen sex. Ale přesto jsem se
nemohl zbavit pocitu, který jsem k němu cítil, nebo toho, jak mé srdce tlouklo rychleji, kdykoli byl
poblíž.
Já: Dokážeš se sbalit a být do hodiny na letišti?
Malý drak: Budu tam.
„Drak jede taky?“ zeptal se Bellamy a otevřel dveře na straně spolujezdce.
Raiden a já jsme se posadili na zadní sedadlo.
„Tenhle výlet bude mnohem zajímavější.“
„Dotkni se ho a zabiju tě,“ řekl jsem.
„Jsi tak chamtivý. Nauč se dělit.”
Raiden, který se potýkal s bezpečnostním pásem, se zarazil. Zamrkal na mě, pak na Bellamyho a pak se
krátce zasmál.
„Je chamtivý. Protože je to hřích Chamtivosti.“
„Ano, Raidene,“ řekl Alastair s povzdechem.
Pak si pod vousy zamumlal: „Kriste. Tohle bude dlouhý výlet.“
Náš tryskáč byl zaparkován v soukromém hangáru na letišti. Za jeho uložení jsme zaplatili pěkný balík
peněz, ale přísně kontrolovaný přístup a soukromí za to stály. Alastair zavolal dopředu a informoval je, že
jsme na cestě, takže nás očekávali, když jsme dorazili.
Srdce se mi rozbušilo, když jsem uviděl Kya, jak se opírá o motorku a u nohou má na zemi černou tašku.
On i Ninja H2R byli zatraceně krásní. Motorka nebyla na ulici legální. Byla určena pouze pro uzavřený
okruh. Přeplňovaný čtyřválcový motor byl stavěn na sjíždění tratě, byla to totální mašina.
„Jak jsi nás předehnal?“ zeptal jsem se po vystoupení z auta. „Tvoje motorka je rychlá, ale ne tak rychlá.“
„Už jsem měl sbalenou tašku.“
Zazubil jsem se.
„Je to od tebe trochu troufalé. Jak jsi věděl, že řeknu ano?“
Kyo pokrčil rameny.
„Jen jsem doufal, že to uděláš. Ať tak či onak, neměl jsem v úmyslu zůstat ve městě. Kdybych nemohl jít
s tebou, šel bych jinam.“
„Proč?“

Odvrátil pohled k silnici a sevřel čelist. Co mu bylo?
„Oceňuji, že ses k nám připojil,“ řekl Alastair a přitáhl Kyoovu pozornost zpět. „Přesto tě žádám, aby sis
to pořádně promyslel. Pokud dojde k boji, bude to velmi ošklivé. Budeme v oslabení.“
„Už jsem čelil horším věcem. Bojoval jsem s vámi v podsvětí s hordami démonů.“
Kyo popadl tašku ze země a přehodil si ji přes rameno.
„Zvládnu pár okřídlených bastardů.“
„Hej,“ drcl jsem do něj ramenem. „Taky jsem okřídlený bastard?“
„Neřekl jsem, že nejsi.“
„Au.“ Chytil jsem se za hruď. „Jsi na mě tak zlý.“
Kyo se usmál a pak odvrátil pohled. Včera večer jsem si na něm všiml jisté změny. Nemohl jsem za to dát
ruku do ohně, ale zdálo se, že ho něco trápí. Připadal mi trochu smutný. Byl taky přítulnější, když jsme
spolu šukali, jeho ruce zkoumaly mé tělo, když mě znovu a znovu líbal. Jako by se mě nedokázal nabažit.
Možná ho ten dvanáctihodinový let tryskáčem rozmluví.
„Kdo řídí letadlo?“ zeptal se Kyo, když jsme šli k hangáru.
„Alastair. Ovládá to nejlíp. Létání obecně, ať už s jeho křídly nebo letadlem.“
Nastoupili jsme do tryskáče, zatímco Alastair mluvil s členem personálu.
„Sakra, je to tu pěkné.“ Kyo přejel rukou po kožených sedadlech. „Vy určitě víte, jak stylově cestovat.“
Objal jsem ho kolem pasu a zašeptal mu do ucha.
„Vzadu je také pokoj s manželskou postelí. Možná to později využijeme.“
„Můžu se připojit?“ zeptal se Bellamy a nalil si drink, než se posadil do křesla vedle okna.
Když se jeho oči setkaly s mými, duhovky se změnily na spálenou oranžovou – barvu očí Kya.
Na jakou barvu by se změnili, kdyby se Kyo podíval na Bellamyho? Součástí Bellamyho moci bylo vědět,
co kdo považuje za žádoucí. Věděl také, když byl někdo vzrušený. Co Kyo považoval za žádoucí?
„Můžeš se jít bodnout,“ odpověděl jsem, nalil si drink a přidal panáka čistého absintu, abych se trochu
nakopl. „Co ty na to?“
„Jsi tak hrubý.“ Bellamy se ke mně naklonil a zlaté vlasy mu padaly přes čelo. „Miluji to.“
Raiden roztrhl pytel chipsů a nacpal si celou hrst do pusy. Když Alastair nastoupil do tryskáče, zamířil ke
kokpitu.
Galen obvykle kopilotoval, když jsme cestovali, aby dělal Alovi společnost během dlouhého letu. Ne, že
by ten velký nevrlý kretén byl nějak společensky založený, ale i když byl zticha, přítomnost Galena mu
přinášela jistou míru pohodlí.
„Půjdu si sednout k němu,“ řekl Raiden, než se vydal za Alastairem.
Když se tryskáč rozjel po přistávací dráze, posadil jsem se vedle Kya. V nose mě polechtala vůně leknínů
a zrychlil se mi tep. Fyzická reakce, kterou jsem na něj měl, mě ohromila. Za všechny ty roky, co jsem byl
naživu, mě to nikdy k nikomu nepřitahovalo tak jako k němu.
Připomnělo mi to, co cítil Galen, když se poprvé setkal se Simonem. Bojoval se svým spojením k tomu
člověku, než se mu konečně vzdal.
„Myslíš, že je to tvůj partner?“ zeptal se Bellamy pomocí telepatie.
Samozřejmě se chopil mého vnitřního dilematu a znovu dokázal, že bylo zatraceně nemožné udržet před
ostatními tajemství.
„Pochybuji.“ Přesunul jsem pohled k oknu.
Popravdě?
Nevěděl jsem to jistě, ale ta znamení bylo těžké ignorovat.
Když Nephilim našel svého předurčeného partnera, vytvořilo se hluboké spojení. Ty dva to k sobě táhlo
pevným poutem. To byl důvod, proč Galen nemohl opustit Simona, bez ohledu na to, jak moc si to ze
začátku přál.
Před tím jsem si myslel, že moje posedlost Kyem byla proto, že mi zachránil život v bojové jámě, ale
pokud bych měl být k sobě upřímný, začalo to dnem, kdy jsem ho poprvé viděl odcházet ze starožitnictví
a nasedat na jeho motorku.
Náhlé škubnutí uvnitř mé hrudi následované přívalem… něčeho.
Bylo to jako šok.
„To jsou jasná fakta, lásko,“ řekl Bellamy prostřednictvím mysli. „Není proti tomu žádný boj. Ten drak si
tě omotal kolem svého sexy prstu.“
„Do prdele.“

Jakmile bylo letadlo ve vzduchu a vyrovnalo se, otočil jsem se na Kya. Černé vlasy mu trčely ze spodní
části zeleného kulicha a kouřově černá linka mu zvýraznila oranžovou barvu očí. Jeho košile to skrývala,
ale věděl jsem, že má na krku moji značku. Kousl jsem ho včera v noci, když jsem ho šukal.
Líbilo se mi vědět, že to tam je.
„Řekneš mi, co se děje?“ Zeptal jsem se. „Proč jsi tak odhodlaný dostat se z města?“
„Potřebuji změnu prostředí. Kam v Řecku jedeme?“
Posun tématu nezůstal bez povšimnutí. Ale netlačil jsem ho do odpovědi. Pro teď.
„Piraeus,“ odpověděl jsem. „Je to přístavní město poblíž Atén. Nephilim se nachází na ostrově nedaleko
odtud.“
„Athény jsou krásné,“ řekl Kyo. „Přál bych si je vidět v dávných dobách.“
„Ach ano. Zapomněl jsem, že jsi jen dračí mládě.“
Ušklíbl se.
„Jednou ti nakopu prdel, Rede.“
„Neškádli mě.“
Bellamy se zasmál.
„Vy dva jste tak rozkošní. Kdy bude svatba?“
Kyoův výraz náhle poklesl, stejně jako jeho pohled. Oheň ho opustil, když se v jeho očích objevil
vzdálený pohled. Byl bych mnohem radši, kdyby se na mě mračil, než aby vypadal tak… prázdný.
„Jsi v pořádku, malý draku?“ zeptal jsem se záměrně lehčím, hravým tónem a přezdívkou, kterou
nenáviděl, ve snaze vyvolat nějakou reakci.
„Jo. Jsem jen unavený.“ Kyo se na mě podíval a v těch oranžových očích se znovu objevil záblesk života.
„Někdo mě držel vzhůru celou zatracenou noc.“
„Zajímalo by mě, kdo by to mohl být?“ ušklíbl jsem se.
„Neuvěřitelný parchant.”
„Říkáš mi ty nejromantičtější věci.“ Šťouchl jsem do jeho boty svou. „Vhání mi slzy do očí.“
I když se s tím viditelně snažil bojovat, Kyo se usmál a přesunul svůj pohled k oknu.
Můj pohled však zůstal na něm. Znal jsem ho důvěrně. Znal jsem části jeho těla, které ho nutily sténat,
oblasti, kvůli kterým se prohnul v zádech a zaryl nehty do mé kůže. Ale neznal jsem jeho druhou stránku.
Ne tak, jak jsem možná chtěl.
Po několika hodinách letu se Bellamy opřel a zavřel oči. Kyo se díval na akční film, který jsem pustil, ale
jeho mysl se zdála být jinde.
„Dolar za tvé myšlenky?“ Zeptal jsem se. „Nebo ještě lépe, můžeš mi zaplatit, když uhodnu na, co
myslíš.“
„Mohl bych ti zaplatit, abys odešel?“
„Drsné.“ Vstal jsem ze židle, klesl na podlahu mezi jeho nohy a položil ruce na jeho stehna.
„Žádné množství peněz by mě od tebe nemohlo udržet.“
Kyoův pohled padl na mé rty.
„Jsi strašně vytrvalý.“
„Protože vím, co chci.“
„A to je co?“ zeptal se, opřel se loktem o opěradlo židle a položil si prst na rty.
Vypadal kurva žhavě.
„Ty.“
Jeho oranžové oči potemněly a zorničky se rozšířily. Sexuální napětí z něj čišelo, když se znovu podíval
na mé rty. Moje tělo se v reakci na jeho pohled zahřálo. Jen jeho pohled měl sílu mě rozpálit. Předklonil
se na sedadle, popadl mě za vlasy a trhl mi hlavou dozadu. A pak mě políbil.
Bylo to jemnější, než jsem čekal.
Vklouzl jsem mu jazykem do úst, zatímco jeho prsty svíraly mé vlasy. Když mě Kyo poprvé políbil,
zatočila se mi hlava. Totéž se stalo s každým jeho dalším polibkem. Jeho chuť, hebkost jeho rtů, mi
projela žilami jako elektrické jiskry.
„Neříkal jsi něco o posteli vzadu?“ zeptal se proti mým rtům.
Zvedl jsem se z podlahy, zvedl jsem i Kya a přitiskl ho na sebe. Naše rty se znovu setkaly, když jsem ho
vedl uličkou. Můj penis se bolestivě otíral o kalhoty a prosil, abych ho pustil. Kyo rozepnul knoflík na
mých džínách, když jsem ho přitlačil ke dveřím do soukromého pokoje. Zmáčkl jsem kliku a strčil ho
dovnitř.

Místnost byla malá, jen tak velká, aby se do ní vešla velká manželská postel a vestavěná skříň. Ale postel
byla vše, co jsme potřebovali.
Kyo mě přitáhl na sebe, když dolehl na matraci. Políbili jsme se. Ruce mi vklouzly pod jeho oblečení a
prozkoumaly měkkou, teplou pokožku. Sundal jsem mu košili a kalhoty, odhodil jsem jeho zeleného
kulicha a nechal jsem ho v boxerkách.
„Jejda,“ řekl jsem a dotkl se značky na jeho krku. „Jak nedbalé ode mě.“
„Jo, fakt vypadáš, že tě to mrzí.“
Kyo mi stáhl košili a shodil mě na záda, než mi olízl hruď.
Nechal jsem ho převzít kontrolu a užíval si submisivnější roli. Alespoň prozatím.
Jakmile mě svlékl, sevřel mě u kořene a pak pohltil můj penis. Povzdechl jsem si při pocitu jeho vlhkých
úst a zajel prsty do jeho hedvábných černých vlasů. Jeho oči zalétly k mým, když si mě zasunul hlouběji
do krku.
Ušklíbl jsem se na něj a pak zasténal, když zabručel a vibrace na mém penisu posunuly vzrušení na novou
úroveň. Když mě pustil, moje erekce mě udeřila do podbřišku, růžový žalud byl naběhlý a leskl se jeho
slinami.
„Vykuř mi ho,“ řekl Kyo a natáhl se vedle mě na postel.
Jeho dlouhé, zpevněné tělo si zasloužilo uctívání všemi možnými způsoby.
Ten rozkaz mě nadchl. Měl jsem něco z toho, když jsem nebyl v posteli dominantní. Byl to jeden z
důvodů, proč jsme s Galenem tenkrát něco měli. Rozhodně to netrvalo dlouho, ale stejně.
Políbil jsem třešňové květy na Kyoově hrudi a obkroužil jazykem jeho bradavky. Nasál dech a trochu se
pode mnou zavrtěl, když jsem se přesunul dolů a trochu okousal citlivou kůži na jeho boku. Dosáhl jsem
jeho penisu, poškádlil jsem jeho špičku jemným přejížděním rtů a usmál se, když sebou cukl.
„Ty parchante,“ řekl.
„Vážně?“ ušklíbl jsem se a dál ho škádlil.
Kyo mě chytil oběma rukama za hlavu a strčil mi svůj penis do úst. Sakra, miloval jsem, jak se takhle
přestával ovládat. Zabořil prsty do mých vlasů, když pohyboval boky a sám přirážel do mé pusy.
Dýchal jsem nosem a udržoval s ním oční kontakt.
„Kurva, jsi tak sexy,“ zachraptěl.
Poté, co jsem ho vykouřil a otevřel prsty – pomocí gelu, který jsem schoval v jedné z mých tašek – jsem
se usadil mezi jeho nohy a vtiskl mu polibek na rty. Sáhl mezi naše těla a vedl můj penis na svůj análek.
Vklouzl jsem do něj asi o palec, chvilku počkal a pak jsem prudce přirazil, až po kořen.
„Kurva!“ Kyo zalapal po dechu.
„Moc tvrdě?“
„Ne.“ Zíral na mě s nadšením v očích. „Pořádně mě ojeď, Rede. Nezdržuj se.”
V tu chvíli mě pohltila chamtivost. Chtěl jsem víc. Další jeho palčivé doteky. Další zadýchané polibky.
Další rozpálené pohledy, když jsem ho rychle a tvrdě šukal.
Více všeho.
Sex byl drsný. Tvrdý, přesně tak, jak to chtěl. Zavrčel jsem, když jsem zrychlil, moje ruka sevřela jeho
bok, zatímco ty jeho se mi omotaly kolem krku. Opřel jsem druhou ruku vedle jeho hlavy o matraci a bez
zábran ho šukal.
„Na břicho,“ zalapal jsem po chvíli po dechu, vyjel jsem z něj a plácl ho po zadku.
Kyo se převalil a já nadzvedl jeho boky, než jsem zajel zpět do jeho těsného žáru.
„Sakra, Castore. To je úžasný pocit.” Kyo skousl deku pod sebou a zakňučel.
Sjel jsem rukou po tetování na jeho páteři. Byla to válečná katana. Čepel se pod mým dotykem zatřpytila,
jako by byla živá. Každá část Kya byla tak zatraceně krásná, jak když byl ve své lidské podobě, tak i když
byl ve své dračí podobě. Zdálo se, že mé spojení s ním zesílilo, stejně jako vlastnické nutkání.
Chytil jsem ho za zátylek a držel ho dole, moje koule ho pleskaly po zadku s každým mým přírazem.
Sténání, které ho opouštělo, bylo hudbou pro mé uši. Rád jsem ho potěšil.
„Už budeš?“ Zeptal jsem se škádlivě.
Kyo přitiskl tvář k matraci a podíval se na mě s pootevřenými rty. Ten zastřený výraz v jeho očích
odpověděl na mou otázku. Svaly se mu napjaly, než se jeho zadek kolem mě sevřel. Zastavil jsem v
přirážení a zasténal.
Bolely mě zuby, když i mě ovládl orgasmus. Chtěl jsem je vnořit do jeho kůže. Označit ho za mého. To
uvědomění způsobilo, že jsem zakolísal ve svém rytmu. Byl to další důkaz toho, že je to můj předurčený
partner. Už jsem to nemohl popírat.

Kdybych ho kousl, ulpěl by na něm můj pach a dal by jasně najevo každé další nadpřirozené bytosti, že
Kyo patří mě. Bylo to znamení posedlosti.
Kyo to ale nechtěl. A já ho nenutil.
Naklonil jsem se dopředu a vtiskl mu polibek na lopatku, když orgasmus odezněl. Když jsem se zhroutil
vedle něj na postel, přitiskl se ke mně a přehodil mi svou ruku přes boky. Přitiskl jsem mu obličej do vlasů
a zavřel oči, stále v šoku z toho, že jsem ho málem kousl.
Tenhle malý drak mě přiváděl k šílenství.