0 Simon Věděl jsem, že sním. Když jsem procházel svým obchodem se starožitnostmi, mé tělo jakoby se vznášelo. Než se zatáhly žaluzie, za otevřenými okny se objevily temné mraky a místnost upadla do tmy. Všechno se zdálo trochu pokřivené, jako …

0 Galen Alastair seděl ve své pracovně a díval se, jak plameny spalují polena v krbu. Červen přinesl teplejší počasí, i když náš domov u moře byl vždy mírně chladný bez ohledu na roční období. Paprsky zapadajícího slunce osvětlovaly místnost …

0 Simon Galen si mě do teď nebral tak pomalu. Tak něžně. Normálně by se mi ta změna líbila, ale něco mi na tom vadilo. Jeho šedé oči zahalily stíny, a když mě políbil, cítil jsem, jak se jeho rty …

0 Galen Zíral jsem na zátylek Simonovy hlavy, když spal v mém náručí. Okny pronikalo časné ranní světlo, i když se v dálce shromažďovaly tmavé mraky. Příslib bouře, která přijde. Předpověď říkala, že další tři dny má pršet. Vůně deště …

0 Simon „No sláva, že žiješ,“ řekl Kyo jako první věc, když mě v úterý ráno uviděl. „Měl jsi pěknou dovolenou?“ Myslel jsem na ten týden v sídle. I když jsem byl prvních pár dní vyděšený, nakonec to bylo příjemné …

0 Galen Simon zíral na podlahu před schodištěm a zvedl ruku k hrudi. Do jeho starožitnictví jsme dorazili před pár minutami a on nepromluvil od chvíle, co jsme vešli bočním vchodem. Chtěl jsem ho ochránit před těmi špatnými vzpomínkami, ale …

0 Simon Poté, co Galen odešel, jsem chvíli seděl na verandě, ztracený v myšlenkách. Démoni mě chtěli mrtvého. Nephilimští válečníci, kteří chránili lidstvo, si mysleli, že je příliš nebezpečné, abych se vrátil domů. Rozhodně jsem se do jednoho z nich …

0 Galen Potom, co jsem opustil Simonův pokoj, přecházel jsem po chodbě před jeho dveřmi a bojoval s nutkáním vrátit se dovnitř. Slyšel jsem, jak zapnul sprchu, a v duchu jsem zasténal při představě, jak stojí pod tím proudem a …

0 Simon Moře při západu slunce bylo úchvatné. Přes horu se pomalu plížily stíny, ostrý kontrast se zlatým světlem, které se dotýkalo vrcholu hory a svítilo na temně modrou vodu. Stál jsem na břehu a vdechoval svěží jarní vzduch a …

0 Galen Sídlo Ravenwood stálo na kopci u moře a jeho kamenné věžičky se tyčily vysoko k noční obloze. Alastair a já jsme přistáli na střeše, naše křídla máchala ve větru, než se složili zpět do našich těl. Mysleli jsme, …

0 Simon „Probouzí se.“ „Neseď u něj tak blízko, Grayi,“ řekl další hlas. Ani jeden jsem neznal. „Vyděsíš ho.“ „Myslíš, že má hlad?“ ozval se hlubší hlas. „Umím udělat palačinky.“ Otevřel jsem oči a setkal se tváří v tvář chlápkovi …

0 Galen Sledoval jsem Simona, jak spí. Pískově hnědá ofina mu padala přes čelo a já bojoval s nutkáním je odsunout. Dotknout se ho. Nedokázal jsem vysvětlit proč, ale přitahoval mě. Byl jsem v háji ode dne, kdy jsem vešel …

0 Galen „Klid, bratře,“ řekl Castor, když jsme stáli přes ulici od obchodu se starožitnostmi. „Cítím tvůj hněv.“ „Samozřejmě, že jsem naštvaný,“ zatnul jsem zuby, „řekl mi ne.“ Castor věděl, že je lepší se nesmát, i když jsem viděl, jak …