Original video animation (OVA) – autor Peg-sama
Někdy také i jako OAV – jsou animované filmy a seriály udělané speciálně pro domácí videa, bez předchozího představení v televizi nebo divadlech, i když první část OVA série může být vysílána pro propagační účely. OVA původně vycházely na VHS později na DVD. Od roku 2008 se používá termín OAD (Original anime DVD). Stejně jako anime i OVA se rozděluje na epizody. OVA média (pásky DVD) obvykle obsahují pouze jednu epizodu. Délka jedné epizody se liší v závislosti na titulu. Může mít několik minut, ale přesáhnout i dvě hodiny. Délka 30 minut na epizodu se objevuje poměrně často, ale není to pravidlem, jako čas cca 23 minut u anime. V některých případech se délka může lišit i v celé sérii a to díl od dílu. Například GaoGaiGar FINAL měl prvních 7 epizod asi 30 minut, zatímco poslední díl trval 50 minut. OVA Key the Metal Idol má 15 epizod v rozmezí 20 minut až 2 hodin. OVA Hellsing Ultimate mělo 10 epizod v rozmezí 42 – 56 minut. OVA série může mít pouze jednu epizodu, ale taky i několik desítek. Nejdelší známou OVA sérií je Legend of the Galactic Heroes čítající 110 dílů + 52 dílů Gaiden. Mnoho populárních anime začínalo jako OVA a později se rozšířilo na TV sérii. Například Tenchi Muyo začínalo jako OVA, aby pak pokračovalo jako několik TV sérií, několik filmů a další spin-offy. Producenti vypouští OVA taky jako vedlejší příběhy k sériím, dodatky, pokračování nebo bonusové videa, jako třeba u anime Love Hina, Wolf’s Rain, Baccano, Owari no Seraph, Deadman Wonderland, Un-Go, Arslan Senki a mnoho dalších.
OVA mají často vyšší rozpočet na epizodu než TV série, proto je kvalita OVA obecně mnohem lepší. Občas se dokonce vyrovná animovaným filmům.
OVA jsou většinou známé tím, že mají podrobnější děj a více rozvinuté charaktery postav. Je to dané tím, že autoři a režiséři mají poměrně volné pole působnosti, protože nejsou tlačeni časem jako v případě TV sérií, kdy se musí vejít do rozmezí 22 – 26 minut, nebo u filmu, kdy by délka neměla přesáhnout dvě hodiny. To umožňuje například věrněji kopírovat mangy. Stejně tak nejsou omezeni cenzurou, takže například řada Kissxsis OVA, obsahuje mnohem víc nahoty a sexuálních motivů než jeho TV protějšek. Autoři OVA se většinou zaměřují pouze na určitou část publika než na masový trh jako TV série či filmy.
Některé OVA založené na TV seriálu (především těch, které vycházejí z mang) můžou uzavřít příběh, který se v originální sérii nenachází.
Příkladem je OVA Rurouni Kenshin, které byly lehce založeny na kapitolách autora mangy Nobuhira Watsukiho, a které nebyly upraveny v TV sérii. OVA měla mnohem kvalitnější animaci, bylo v nich obsaženo více násilí a byly udělány mnohem temněji a realističtěji než již zmíněná série.
Proslulá manga Saint Seiya od autora Masami Kurumady, byla ztvárněná jako TV série, avšak do anime bylo zapracováno pouze dva ze tří arků. Teprve až, když v roce 1991 Kurumada svou mangu dokončil, začal se třetí ark vysílat v podobě OVA od roku 2003 až do roku 2008.
Většina OVA má 4 – 8 dílů, avšak jsou i jednodílné OVA většinou jako dodatek k nějakému anime. Více dílové OVA mají komplexní děj a někdy si je vychutnáte, až když je vidíte všechny najednou. Mnoho OVA je původně myšleno jako dlouhý film, který je vysílán po částech. Právě tohle má za následek, že u některý titulů se může vydání jednotlivých dílů OVA táhnout až rok. A právě kvůli tomuto zdlouhavému uvolňování harmonogramu jsou některé tituly nedokončené kvůli nedostatku podpory fanoušků a malých prodejů.
Jednodílné OVA, jak už bylo zmíněno, jsou dodatkem nebo vedlejším příběhem k populárním TV sériím. Ovšem v raných začátcích (cca rok 1980) se vysílali jednodílné OVA u stovek mang, které byly sice populární, ale ne natolik, aby získaly TV sérii. Když se nějaká takováhle OVA ukázala dost populární, odstartovala TV sérii.
HISTORIE
OVA vznikla během začátku roku 1980. Vzhledem k tomu, že se VCR stal rozšířeným příslušenstvím v japonských domácnostech, japonský anime průmysl rostl do obrovských rozměrů. Poptávka po anime se stala masivní, a to natolik, že spotřebitelé ochotně šli přímo do videopůjčoven na nákup úplně nového anime.
Zatímco lidé ve Spojených Státech používaly termín „přímo na video“, jako hanlivý výraz pro práci, která se nedostane do televize nebo na filmové plátna, v Japonsku byla poptávka tak ohromná, že „přímo na video“ bylo nutností. Mnoho populárních a vlivných sérií, jako Bubblegum Crisis (1987-1991) a Tenchi Muyo! (1992-2005) byla vydána přímo na video jako OVA.
První známý pokus o zveřejnění OVA byla The Green Cat (díl ze série Lion Books) od Osamu Tezuky, ačkoliv se nemůže počítat jako první OVA. Neexistuje žádný důkaz, že VHS byla k dispozici ihned k prodeji a série zůstala neúplná. Proto za první oficiálně vydané OVA se bere až Dallos režírovaný Mamoru Ošii distribuovaný společností Bandai. Krátce na to měli premiéru jiné slavné OVA jako Fight! Iczer One a původní Megazone 23. Ostatní společnosti se tohoto nápadu rychle chytly a ke konci roku 1980 byl trh zaplaven OVA.
V roce 1980 během ekonomické bubliny Japonska, byly výrobní podniky více než ochotny zaplatit peníze studiím anime, které pak nahodile vytvářely OVA, které šly ihned do půjčoven. Podle prodeje se pak určovalo, zda bude mít OVA sérii či nikoliv.
V roce 1990 se ovšem Japonská ekonomika natolik zhoršila, že výdej OVA klesl na totální minimum. I mnoho TV sérií mělo v té době pouze 13 dílů místo klasických 26. Kromě toho rostoucí popularita kabelových a satelitních televizních sítí (s jejich typicky méně přísnými pravidly cenzury) poskytovala veřejnosti vidět přímé přenosy z mnoha nových titulů – předtím, to bylo nemožné. Během této doby byly OVA omezeny pouze na existující TV série, které měli souvislost s dějem.
Nicméně v roce 2000 popularita OVA opět rapidně stoupla.
Výrobci některé série šoupli přímo na DVD, aniž by se odvysílaly všechny díly. Například 25. díl Love Hiny byl k dostání pouze na DVD. Taktéž několik dílů Oh! My Goodess byly k dostání pouze na DVD. I poslední díl Exel Ságy byl prezentován jen na DVD, kvůli problémům s obsahem, který nebyl vhodný pro televizní vysílání. V těchto případech nemůže být série nazývána jako OVA, i když některé epizody jsou takto označené.
V poslední době se také rozrostl trend upravovaných sérií, kdy velká část dnešních OVA sérií je upravenou verzí staršího seriálu, aby nabídla lepší a kvalitnější podívanou.
Original net animation (ONA)
V Japonsku známé taky jako Web anime. Jedná se o anime, které jsou přímo vysílané na internetu. Může být také vysíláno v televizi, ale až poté, co bylo vloženo právě na inernet. Jméno je odvozené od výrazu original video anime, které se používá v anime světě od roku 1980. Poté, co se zjistilo, že internet je samostatnou jednotkou a streamování holduje čím dál tím víc mladé populace, rozšířila se distribuce anime právě o ONA. ONA bývá občas kratší než obvyklé anime na které jsme zvyklí, epizody čítají i jen několik minut. Příkladem může být anime Hetalia.
Otome game – hry zaměřené na dívky, kdy hlavní hrdinka (vedle příběhu) rozvíjí romantický vztah s některou z několika mužských postav.
MOVIE – film
Ongoing – série, která vychází
Hiatus – většinou u mang. Označení pro ty, co mají přestávku nebo pauzu. Může být několika týdenní, ale i několika měsíční.
Prequel – předchozí příběh
Sequel – pokračování příběhu
Same Setting – u anime a mang, které mají stejné obsazení postav, jako jiná manga série nebo anime.
AMV – anime music video – hudební video sestříhané z anime (MMV – manga music video, GMV – Game music video)
Eroge – japonské video nebo počítačová hra s erotickým kontextem obvykle ve formě anime stylu a značené 18+.
Fan Service – prvky, které mají vysloveně sexuálně pobavit. Jedná se o spoře oděné dívky (ženy) nebo chlapce (muže), které mají vydráždit publikum, aniž by se zbytečně zacházelo do detailů.
Galge – jedná se typ japonské videohry soustřeďující se na dívky v anime stylu. Jsou to tzv. „randící“ hry a jsou zaměřeny převážně na mužské publikum.
Guro – typ anime, mangy nebo hry, které obsahují násilí, mučení a někdy i smrt. Účelem je potěšit tu část publika, která má tenhle styl ráda. Někdy je také synonymem pro hentai frázi – Ero Guro.
Hentai – označení pro anime nebo mangu s erotickou tématikou. Tohle označení se používá jen mimo Japonsko a je odvozené od slova „úchyl“. V Japonsku je místo hentai používán termín eromanga nebo eroanime.
Juné – manga nebo příběh s mužskými homosexuálnímy tématy pro ženy, napsané v estetickém stylu.
Kabe-don – v japonštině znamená „kabe“ zeď a „don“ je zvuk, když plácnete dlaní do zdi. Jeden význam se používá jako protest, když bydlíte v kolektivu a ve druhé místnosti (nebo bytě) dělá někdo hluk. Další význam je, když se muž opře dlaní o zeď nad ženou. Údajně je to v dnešní době chytrý tah vyznání lásky. Nevím no…
Kyonyū – „Giant Breasts“ – velké prsa
Lemon – termín odvozený od hentai série Cream Lemon. Termín odkazuje na materiál s explicitním sexuálním obsahem.
Mangaka – tvůrce mangy. Může odkazovat jak na ilustrátora, tak na spisovatele.
Omake – bonus na anime DVD. Může to být taky bonusový pás na konci kapitoly v manze nebo na konci volume.
Chapter – označení pro jednotlivé kapitoly mang.
Volume – celý svazek mangy, čítající několik chapterů (kapitol). Jejich počet může být různý.
Buchinuki – V manze se pojmem buchinuki označuje stránka, na které je postava pro zdůraznění namalovaná tak, že ignoruje panely nebo přes ně přesahuje.
Eyecatch – Scénka nebo ilustrace používaná na začátku a na konci reklamní pauzy v japonském TV programu.
Gensakusha – Termín používaný pro neoriginální práce k uznání původního autora. Také se používá pro označení autora mangy a rozlišení od jejího kreslíře.
Mihiraki – Scéna z mangy, obvykle jediný obrázek, roztáhnutý na dvoustranu.
Q-version – anglický význam pro čínský výraz Q.
RAW – anime nebo manga v originálním znění bez titulků
Seiyū – japonský dabér. Stejně jako seiyuu vyjadřují postavy z anime, mluví také postavy ve videohrách, rozhlasových pořadech, drama CD atd.
Shudo – Zkratka pro „wakashudo.“ Členění mužské homosexuality v samurajské společnosti.
Zettai ryōiki – znamená „absolutní území“ a je to termín používaný, když má dívka krátkou sukni a vysoké punčochy nejlépe v poměru 4:1:2.5, kdy poslední číslo vyjadřuje mezeru mezi sukní a podkolenkou.