Jak jsem slíbila, je tu první věc z ankety, a to nová rubrika Žánry a první z nich Sport.
Proč začínám zrovna sportem?
Protože je to můj oblíbený žánr a navíc si myslím, že je dost podceňovaný. Některé sportovní anime totiž opravdu stojí za shlédnutí, není to jen typický Kapitán Tsubasa, díky kterému se většina lidí na sportovní anime dívá skrz prsty kvůli absurdnostem a zcela neproveditelnými akcemi (i když mě osobně tohle třeba nevadí) nebo se na sportovní anime nedívají z důvodu toho, že nemají rádi sport.
Ovšem ne všechny anime řeší jen sport. Je hodně takových, které mají vážnější tóny a jsou zaměřené spíše na dospělejší publikum.
Taky se poslední dobou rozmohl trend, že i reální sportovci hledí na sportovní anime a mnozí z nich si je velice pochvalují.
Samozřejmě nemůžu nikoho nutit, je to jen na vás, ale třeba vás tenhle článek navnadí nějaké to anime zkusit =)
Ale ještě než se dostaneme k samotným anime v tomho žánru (některé popíšu podrobněji jiné jen zmíním), pojdme se podívat na to, jak to vlastně s žánry jako takovými je.

ROZDĚLENÍ
Hlavní rozdělení anime je klasifikováno podle věku. To znamená na čtyři kategorie – shounen (pro chlapce ve věku od 10 – 18 let), shoujo (pro dívky ve věku od 10 – 18 let), josei (pro ženy ve věku od 18 – 40 let) a seinen (pro muže ve věku od 18 – 40 let).
Ovšem tohle je pouze dělení, nepatří to do hlavních žánrů jako takových, i když je to v nich zahrnováno.

Hlavní žánry anime jsou:
• Akce
• Dobrodružné
• Komedie
• Drama
• Slice of Life
• Fantasy
• Magie
• Supernatural (nadpřirozeno)
• Horor
• Mystery (tajemno)
• Psychologické
• Romance
• Sci-Fi

A od těchto se odvíjí spousta subžánrů, které jsou mylně brány jako samostatné žánry.
Důvod proč podkategorie nejsou brané jako hlavní žánr je prostý. Vznikají stále nové a nové v závislosti na produkci anime, některé naopak upadají, tudíž nemá smysl je řadit do hlavního dělení.
Příkladem může být podžánr Isekai (nebo-li jiný svět), který se zařadil do podkategorí teprve nedávno kvůli boomu těchto anime.
Samozřejmě ale jsou to ale právě podžánry, které nám o anime řeknou více a podle kterých si hlavně vybíráme.
Když totiž budete mít u anime uvedené jen sci-fi, těžko víte, jestli je to post-apokalyptické anime, mecha, space opera, cyberpunk nebo třeba military.
Více o rozdělení si řekneme u jednotlivých žánrů.

SPORT

Teď pojďme mrknout na sport.
Ten je brán taktéž jako podžánr, většinou se řadí mezi shounen, ale ani seinen, josei i shoujo není vyjímkou, i když nejsou tak časté.
Ani žánr, pod který sport spadá není jednoznačný. Většinou se jako žánr bere akce, ale může spadat i do komedií či slice of life nebo je kombinovat.
Samotných sportovních anime je cca 617, ale včetně filmových shrnutí hlavního děje, pokračování sérií, vedlejších příběhů, speciálních bonusů, OVA, krátkých shotů nebo music videí. Přímo hlavních anime, když nepočítám ty úlně stařičké a ty co ještě nevyšly zhruba kolem 200.
Sportovní anime si taky prošlo krizí, kdy společnosti odmítali přijmout jakékoliv anime tohoto žánru. Bylo to v době, kdy vyšlo baseballové anime Ookiku Furikabutte, které vyšlo v nepříznivé době a stalo se propadákem. Až s příchodem anime Free! nebo Haikyuu! se sportovní anime zase dostali do popředí a i ty starší se vyšplhaly na vrchol žebříčku.

HISTORIE

První sportovní anime vůbec vyšlo v roce 1928, Doubutsu Olympic Taikai, jako krátký film, který byl inspirován Olympijskými hrami v Amsterodamu téhož roku. Hlavními hrdiny byla zvířátka.
Tehdy se sportovní anime točila většinou hlavně kolem zvířátek nebo olympijských her.
Další sportvoní anime vyšla v roce 1930, 1931 – tady hráli baseball králíci proti mývalovi, 1932 – opět Olympiáda, 1936 – olympiáda, ale tady byl hlavním hrdinou chlapec, 1939, 1949 – dvě anime, zaměřující se na baseball.
Pak byl dlouho klid a až v roce 1967, tentokráte už barevně na sebe upozornilo anime Mach GoGoGo, které se věnovalo automobilovým závodům a mělo 52 dílů.
Nejvíce zaměření mají i do dnešní doby sporty – fotbal, baseball, basketball, tenis a volejbal.
Samozřejmě vznikají nové a nové, narazíte i na bláznivé sporty, ale tyhle patří mezi nejčastější a nejhlavnější.

ANIME

Přeskočíme pár titulů, protože netřeba zmiňovat všechny a zastavíme se u pár, které stojí za zhlédnutí a které ovlivnili sportovní anime jako takové.
První z těchto anime je jedno z prvních sportovní shoujo, které se dostalo do popředí a utkvělo v paměti, Ace wo Nerae!, které produkovalo studio Madhouse.
• Anime vyšlo v roce 1973 a mělo 26 dílů.
• Příběh pojednává o 15-ti leté dívce Hiromi Ouce, která se inspirovala špičkovým tenistou Ryuuzakim, a proto se na střední škole zapíše do tenisového klubu, který má ovšem velmi přísného trenéra.
Jako většina anime v tehdejší době se děj hodně zaměřoval na vývoj postav, nechyběla dávka romatiky a dramatu.
Těm, co mají rádi sportovní anime a nevadí jim stařičká animace, určitě na tenhle počin mrkněte.

Další anime, které bych zmínila je Ashita no Joe.
Boxerské anime z roku 1970 – 1971 s počtem dílů 79.
Anime má spoustu pokračování, vedlejších příběhů a speciálů a taktéž se stalo inspirací většině boxerských anime.
Joe není zrovna nejhodnější dítě, což mu způsobuje často dost problémů, které řeší rvačkami. Jednoho dne se zaplete do konfliktu s místním gangem a ačkoliv stojí proti početní převaze jednoznačně zvítězí. Incidentu si všimne i bývalý boxerský trenér, ze kterého se stal opilec a nabídne Joemu, že ho bude trénovat a udělá z něho nejlepšího boxera. Joe samozřejmě odmítá, protože ho má jen za bláznivého opilce, ale poté, co mu trenér zachrání život souhlasí. Cesta za snem je to samozřejmě náročná a Joe se bude muset naučit nejen dobře bojovat, ale také zvládnout své chování a naučit se disciplině.
Opět stojí za zhlédnutí, a i když boxerské anime ráda nemám, Ippo se mi třeba nelíbil, ale zase se těším na Megala, tak tohle určitě doporučím.

Další anime, které jen zmíním jsou:
• Attack no.1 – první shoujo anime, které se točilo kolem volejbalu. Vyšlo v roce 1969 a mělo 104 dílů
• Tiger Mask – bojové anime, které mělo nedávno remake, vyšlo taktéž v roce 1969 a mělo 105 dílů
Samozřejmě nesmí chybět anime Captain Tsubasa, kterého ale nebudu víc popisovat, protože si myslím, že je hodně známý, jen připomenu, že se jedná o fotbalové anime a letos vyjde remake. Původní anime vyšlo v roce 1983 a mělo 128 dílů.
Jako poslední z 80-tých let zmíním anime Touch. Baseballové anime, které vyšlo v roce 1985 a mělo 101 dílů. Anime pojednávalo o dvou bratřích, z nichž ten mladší byl geniálním nadhazovačem, zatímco starší nenapravitelným lajdákem. No a do jejich životů jim ještě kecala jejich kamarádka z dětství =)).

Posuneme se zase dopředu, přeskočíme pár anime mezi kterými se třeba objevila i sportovní mecha, motocyklové závody, závody formule, sumo atd., ale 90% anime tehdejší doby tvořil baseball.
Dostáváme se do roku 1993 (a někteří už možná tuší) k anime, kteří mnozí považují za nakopnutí sportovních anime jako takových.
Ano, je to první basketbalové anime, Slam Dunk, na které mnoho lidí nedá dopustit. Já osobně ho ráda nemám, hlavně z toho důvodu, že se hlavní hrdina neustále chová jako blbeček.
Hanamichi Sakuragi je rváč a flákač co nesnáší basket. Jednoho dne se ovšem zakouká do své spolužačky, která shodou okolností miluje basket a její brácha (tuším) je kapitánem školního týmu. Hanamichi, aby získal srdce své milé, se i přes odpor k tomuto sportu přihlásí do klubu a snaží se udělat vše proto, aby se dostal do hlavního týmu a ukázal, co v něm je. Většinou teda ukazuje jaký je to neskutečný trotl a lama, ale budiž.

Další anime z 90-tých let na které bych chtěla podrobněji upozornit je Initial D. Jedná se o anime z prostředí automobilových závodů a nedávno vyšel další film z tohoto prostředí.
Anime vyšlo v roce 1998 a mělo 26 dílů.
Příběh se točí kolem středoškoláka, který po nocích opravuje tátovo staré závodní auto. Ovšem navzdory práci na čerpací stanici a běhání kolem aut neví nic o závodech. Ovšem jednoho dne se k takovým závodům přichomítne a ukáže se, že pro ježdění má přirozený talent. Přijme Takumi výzvu nebo se zahrabe na pumpě?

V rychlosti ještě zmíním anime:
Battle Athletess Daiundoukai (TV) – ve kterém se mísily sci-fi prvky. Vyšlo v roce 1997 a mělo 26 dílů.
H2 – opět baseball, zaměřeno hodně na romatiku, 1995 a 41 dílů.
Future GPX Cyber Formula Zero – jedna ze spousty příběhů GPX. Tenhle vyšel v roce 1994 a měl 8 dílů.
Aoki Densetsu Shoot! – 1993, fotbalové anime, 58 dílů.

PŘELOM STOLETÍ

Po přelomu století se se sportovními anime roztrhl pytel. Začaly vycházet velmi kvalitní kousky, ale samozřejmě i ty mně kvalitní a spousta anime právě z tohoto období odstartovala nějaký fenomén, který přetrvává dodnes.
Zaměříme se na ty nejznámější a na ty, které mě zaujaly. Jako první anime, které si tu představíme je Hajime no Ippo.
Mě osobně, jak už jsem zmínila někde výše, tohle anime nechytlo, ale mnozí ho považují za jedno z nejlepších. Hlavně i proto, že je vcelku reálné, oproti některých jiným a hodně se zaměřuje na život jako takový, je plné emocí a odhodlání. Ostatně o jeho oblibě svědčí i fakt, že v celkovém žebříčku o nejlepší anime se pohybuje na 27 místě, i přesto, že vyšlo před 18 lety.
Anime vyšlo roce 2000 a má 79 dílů.
Příběh pojednává o Ippovi, který je šikanován svými spolužáky, ale málokdy ránu vrátí, spíš je všechny jen přijímá. Při jednom takovém útoku se mu dostane pomoci od náhodného kolemjdoucího, který je ale shodou okolností boxer. Vezme Ippa do tělocvičny, aby mu ošetřil rány a tam poprvé Ippo vidí smysl svého života. Stát se boxerem. Ovšem cesta za jeho snem je velmi trnitá a musí se potýkat nejen se svým okolím, ale také s nevraživostí některých svých spolubojovníků, kteří nevěří, že by to dokázal.
Anime má na svědomí studio Madhouse.
Ippa mluvil poměrně neznámý seiyuu, Kohei Kyiashu, který namluvil i Kaida Kaoru v Prince of Tennis nebo Minashiru Soushiho v Soukyuu no Fafner.

V roce 2001 byl pak odstarován fenomén, který v různých podobách přetrvává dodnes.
Tím bylo anime Bakuten Shoot Beyblade, které snad znají všichni (i když ho neviděli), protože jednu dobu běžel i na Nově. K tomuto asi nebudu nic říkat, snad jen, že i toto anime mělo na svědomí studio Madhouse.
Další anime, které bych ráda víc rozvinula je Baki The Grappler, protože tuším letos má vyjít nějaká alternativní verze (už si to přesně nepamatuju). Anime je to takové to klasicky syrové, takže nejspíš ocení starší sledovači, navíc se točí kolem zápasů.
Baki Hanma je mladý bojovník, který touží jít ve šlépějích svého otce Yujira a stát se nejsilnějším bojovníkem na světě. Neúnavně trénuje své tělo a neustále bojuje, aby vylepšil své dovednosti a dosáhl tohoto cíle. Musí ovšem vybojovat spoustu tvrdých bojů, pokud chce svému otci vzít titul „král“. Anime má 24 dílů a vyšla i druhá řada a OVA.

Angelic Layer je anime zase trochu z jiného soudku. Na svědomí ji má čtveřice paní z CLAMPu a pojednává o 12-ti leté Misaki, která dostane šanci účastnit se zápasů s mechanickými panenkami zvanými „angels – andělé“. I když je úplný začátečník, poté co vstoupí do turnaje Angelic Layer, získává nejen zkušenosti, ale i nové přátele. Anime je to takové to typicky „holčičí“, nechybí drama, akce, odhodlání, síla přátelství a láska. I když je starší, určitě doporučuju se mrknout. Anime má 26 dílů, takže se to dá v pohodě zkouknout =).

A ano, v tomhle roce vyšlo i anime, které v různých obdobách vychází dodnes a mezi Japonci se stalo doslova fenoménem. Bylo ztvárněno jak v j-dorama, tak filmech dokonce i v divadle, existují různé skeče, krátké hrané epizodky, hudební videa a já nevím, co ještě. Kdo ještě neví, řeč je o anime Prince of Tennis. Asi nemá cenu se o něm nějak rozepisovat, kdo anime sleduje, musel na Prince už narazit. Jen připomínám, že se příběh točí kolem Echizena Ryomy, mladého nadaného tenisty, který je synem slavného „samuraje“, a který chce dokázat, co umí. Po přestěhování se z Ameriky do Japonska přichází na školu Seishun, kde je tenisový klub Seigaku, a kde předvede svůj nesporný talent a získá si tak nejen spojence, ale i nové rivaly. První řada anime má 178 dílů.

V roce 2002 pak vyšly dvě fotbalové anime, které bych chtěla aspoň v krátkosti zmínit.
Jedná se o Whistle! a Hungry Heart: Wild Striker.
V prvním anime se Shou chce stát profesionálním fotbalistou, ovšem má to jeden háček. Vůbec neumí fotbal hrát. Potom, co je z prestižní školy Musashi přeřazen do Sakury, se za pomocí přátel a odhodlání snaží fotbal naučit (pokud vám to něco připomíná, pak ano, je to v tomhle ohledu hodně podobné Days, jen Shou není taká lama).
V Hungry se zase naopak snaží Kyosuke vyprostit ze stínu svého bratra, který je profesionálním hráčem fobalu. Unavený z věčného srovnávání přestává hrát fotbal a vrací se k němu až ve chvíli, kdy ho spolužák z nové střední školy nepožádá, aby se připojil k jejich týmu.
Oproti Whistle! je Hungry víc „dospělejší“, v obou samozřejmě čekejte téměř neproveditelné techniky a 20-ti minutový běh přes půl hřiště, ale není to takový extrém jako v Captain Tsubasa.
První anime má 39 dílů, druhé 52.
Posuneme se do roku 2003, kde vyšli další dvě anime, co chci zmínit. Aspoň v rychlosti. První netřeba asi moc představovat, protože se jedná o Kaleido Star. Osobně se mi anime moc nelíbilo (stejně jako to druhé, co chci zmiňovat), ale celosvětově má hodně příznivců a je poměrně oblíbené.
Točí se kolem mladé akrobatky, Sory, jejíchž snem je vystupovat v nejprestižnějším cirkusu Kaleido Stage. Z Japonska přijíždí do Kalifornie na konkurs, aby ukázala, co v ní je. Anime má 52 dílů.
To druhé, které se mi líbilo ještě míň než Kaleido, ale taky je hodně oblíbené, je basketbalové anime Dear Boys. Pokud jsem Slam Dunk nesnášela kvůli idiotovi Hanamichimu, tak DB mě zklamalo svou strašně dramatickou notou, až jsem přemýšlela, jestli se dívám na sportovní anime nebo na psycho-školní romanťárnu ze života =)). Ale někomu tohle samozřejmě vyhovuje, proto to sem píšu. Anime má 26 dílů.

Dostáváme se do roku 2004, kde vyšlo, aspoň podle mě, jedno z nejkvalitnějších sportovních anime vůbec.
Jedná se o Majora, baseballové anime, které vychází dodnes (ano, čtete zprávně, v jarní sezóně zrovna vychází další řada). To, co mě na něm tak zaujalo a určitě nejen mě, je to, že během celé etapy, co anime vychází, provázíme postavy od útlého věku až po dospělost (a v nové řadě i další generaci). Navíc se řadí mezi ty nejreálnější sportovní anime a kromě té „herní“ stránky se víc zaměřujeme i na skutečný život postav. Jejich starosti, radosti, problémy, bolesti, dozvíme se spoustu informací a prostě rozhodně se na něj vyplatí podívat =).
Anime mělo 26 dílů (všechny série, kromě „7 řady“, která měla 2OVA měli 26 dílů – poslední dvě řady teda 25 dílů – v roce 2010 vyšla pak OVA Major: Message a jak už možná název napovídá, jedná se o takový malý „prequelík“ k právě chycházející nové řadě s názvem Major 2nd).
Posouváme se o rok dál, kdy vyšlo poměrně bláznivé sportovní anime (narozdíl od Majora), ale určitě ho chci zmínit, protože to bylo snad první anime, kde jsem se opravdu od srdce hodně nasmála. Jedná se o Eieshield 21 a v tomto anime se nám pořádně představí, řekla bych ne moc specifický sport, a to americký fotbal.
A tady si dovolím trochu odbočit. Pravděpodobně to asi nebude nikoho zajímat, ale článek už je stejně dlouhý jako nudle mojí babičky, takže sem hodím trochu odborných keců. Nedávno totiž vyšlo anime All Out, které se točí kolem rugby. A spousta lidí si myslí, že je to jeden a ten samý sport, hraný pouze v jiných zemích – teda mající základ v jiných zemích (Americký fotbal / Amerika – rugby / Anglie). Omyl, rozdíly jsou mnohem větší. Tady máte aspoň stručné vysvětlení, a ty největší rozdíly, jak to vlastně u těchto dvou sportů ve skutečnosti je.

Rugby
Hra rugby se k nám dostala přes moře z Anglie, kde byla založena. Málokdo ví, že pravidla rugby u nás přeložil, a vlastně tedy uvedl v platnost Ondřej Sekora v roce 1926. Ten Ondřej Sekora, který je tvůrcem populární dětské knihy – Broučci. Rugby hrají patnáctičlenná družstva na hřisti s fotbalovými rozměry a mají jen omezený počet střídání. Branka je do tvaru písmene H. Cílem hry je dopravit balon za soupeřovu branku a zde ho položit. Útočící mužstvo si ale nesmí přihrát balon dopředu, jen dozadu nebo maximálně do roviny. Právě zde je výrazný rozdíl. Velký rozdíl je i ve výstroji. Rugbysté, i přestože se jedná o velmi kontaktní sport mají dovolené jen chrániče holení, molitanové ramenní výztuže a helmu. Nejedná se ale o kovovou helmu, jen o nevyztuženou. Abyste si udělali o ragbyové helmě lepší příklad, představte si Petr Čecha. Tento fotbalový brankář využívá pro svou ochranu právě helmu na rugby.
Americký fotbal
Původ amerického fotbalu asi nemusíme příliš rozvádět, je jasný už ze samotného názvu sportu. Hřiště na americký fotbal má stejné parametry, jako fotbalové, jen je rozděleno několika podélnými čarami. Čáry jsou vždy po pěti yardech. Při americkém fotbalu proti sobě vždy nastupují 2 jedenáctičlenná družstva. Výbavu tvoří kovová přilba a velké chrániče ramen i stehen. Každý tým má minimálně 2 jedenáctky. Jedna z nich je specializovaná na obranu a druhá na útok. V průběhu hry je lze při jakémkoliv přerušení libovolně vystřídat. Profesionální mužstva mají dokonce třetí jedenáctku hráčů na zahrávání standardních situací. Cílem hry je dostat míč do soupeřovy konečné zóny. Každý tým má vždy 4 pokusy na to, aby s míčem pokročil alespoň o 10 yardů. Proto podélné čáry. Může tak docílit běhovou akcí s míčem v ruce nebo dlouhým hodem, klidně dopředu. Po překonání desetiyardové vzdálenosti mají týmy další 4 pokusy.

Ale pokročíme dále. Příběh „21“ je celkem klišoidní. Sena je šikanován svými spolužáky a protože nemá rád bolest naučí se před nimi utíkat a všemožně se jim vyhýbat. A právě tohoto „talentu“ si všimne kapitán školního sportovního klubu, šílený maniak, který před vámi vytáhne ze slipů klidně i „erpégéčko“ a vrazí vám ho do zadku, a „donutí“ Senu vstoupit do klubu. Ten má samozřejmě zpočátku pochybnosti, ale víra, přátelství, odhodlání atd, atd, udělají své. A abych nezapomněla, protože chce Sena utajit svou identitu před ostatními, vystupuje schovaný pod celoobličejovým chráničem s přezdívkou Eyeshield 21. Anime má 145 dílů.
Samozřejmě musím zmínit, že v rozmezí do roku 2005 vyšlo několik filmů, bonusů, druhých řad a OVA k anime jako Initial D, Touch, Captain Tsubasa nebo Beyblade.

Posuneme se do druhé půlky 20 století, která byla podle mého hodně slabá. V tomhle období jsme se ale dočkali celkem 5 sérií anime Major, takže alespoň v tomhle ohledu to za něco stálo, taky samozřejmě vyšel další Prince of Tennis nebo Initial D, ale také vyšlo anime, které opět řadím mezi ty nejkvalitnější. Jedná se o One Outs, další baseballové anime, které se hodně zaměřuje na psychiku postav než na hru jako takovou. A Tokuchi je bezesporu jeden z nejcharismatičtějších charakterů vůbec. Aspoň co se sportovních anime týče.

Tituly, které by vás mohly zajímat jsou ještě – Cross Game (baseballové anime o 50-ti dílech, na mě hodně zaměřené na drama a romantiku), Basquash! (basketballové mecha anime – ano, čtete dobře – s 26 díly se na to dalo podívat), Inazuma Eleven (další moje úchylka, btw. V „jarňáku“ vychází další řada, kdo ještě nezaregistroval, se 127 díly), Bamboo Blade (holčičí kendo tým – 26 dílů, dalo se na to dívat, ale pro mě žádná pecka) a už jednou zmíněné Ookiku Furikabutte (opět baseball – 25 dílů, doporučuju, i když mi hlavní hrdina často lezl na nervy).
Tak, to bysme měli za sebou další století a tentokrát se vrhneme na současnost, kde už se o titulech moc rozepisovat nebudu, protože jsou poměrně známé.
Na konci pak sepíšu svůj seznam 20-ti nejlepších sportovních anime vůbec. Na ty ostatní se nemá cenu podle mě dívat =)). Ale samozřejmě každý má jiný vkus, tak to berte s rezervou =)).

SOUČASNOST

Vezmu to hodně zkrátka.
Rok 2011 a 2012 snad kromě dalšího pokračování Majora, Tennise, Furikabutte, Beyblade a Inazumy nepřinesl nic zajímavého až na fotbalové anime z „dospělého“ prostředí Giant Killing a velmi oblíbeného basketbalového anime Kuroko no Basket.
A ano, opravdu mezi kvalitní nepočítám tu věc s názvem Area no Kishi ze které se osypávám ještě teď a Chihayafuru (pardon všem, ale mě se to fakt nelíbilo), které je sice hodně populární a vyjde i další řada, ale mezí mé oblibené a vyhledávané anime fakt nepatří.

Až v roce 2013 a následně 2014 se sportovní anime dostala do širšího podvědomí diváků.
Do té doby celkem zatracovaný žánr se najednou vyšvihl na výsluní a se sportovnímy anime se roztrhl pytel (těmi kvalitnímy, samozřejmě).
Jako první vyšlo anime Free! a nám se tak poprvé dostalo sportu z trochu jiného soudku. Plavání. A dámy si přišly na své (teda i někteří páni, abych neurazila).
A pak se stalo téměř nemožné a sportovní fanoušci se tetelili blahem, protože ve stejný den, přesněji 6. října vyšli hned tři sportovní anime, které za něco stáli.
Pokračování Hajime no Ippo, pokračování Kuroko no Basket a fenomén Dia no Ace. Tohle anime mělo mít původně pouze 26 dílů, ale kvůli obrovskému zájmu ze strany diváků se na poslední chvíli rozhodlo, že se anime prodlouží a to na celých 75 dílů!

A samozřemě, bohužel, začaly vycházet i hrůzné počiny jako Sekai de Ichiban ze kterého vám vykrvácely oči, ale to nejhorší mělo teprve přijít.
O dva dny později, čili 8. října, zažili sportovní fanoušci další svátek, když vyšlo cyklistické anime Yowamushi Pedal. Charakteristické svou zajímavou kresbou si získalo srdce mnoha diváků jak kvůli svému příběhu (i když je celkem klišoidní), tak hlavně celkovým podáním, charaktery a jejich vývojem.

O rok pozděj jsme slavili znovu. Konkrétně 6. dubna (přesně před čtyřmi lety, páni, to letí, když píšu tenhle článek), vyšlo anime, které mnozí považují za ten krok kupředu. Jedná se o Haikyuu! a pokud si lidi po shlédnutí Kuroka, Dia no Ace nebo Pedalu mysleli, že nic lepšího už nepřijde, šeredně se spletli. Anime je vtipné, plynulé, dramatické, má úžasné charaktery zase o stupínek výš vytuněný klišoidní příběh, příjemnou kresbu a prostě celkově asi není moc co vytknout. A hlavně má Ushiwaku!!!
V ten samý den vyšlo i tenisové anime Baby Steps, které se na rozdíl od Prince věnovalo spíše technické stránce tenisu, podle mě ale nebylo tak populární, jak se čekalo.
A samozřejmě máme další pokračování Initial D, Inazumy, máme i druhou řadu Free!, Yowamushi Pedal a Prince of Tennis.
Takhle to možná patrné není, ale od doby, co vyšlo Ookiku a než vyšlo Haikyuu! bylo skutečně poměrně pusto prázdno a o pořádné anime člověk nezavadil (až na těch pár vyjímek) ani heverem.

V roce 2015 vyšly akorát pokračování, a to jak Kuroko no Basket, tak Haikyuu!, další Initial D, Baby Steps a druhá řada Dia no Ace.
Rok 2016 odstartovalo sportovní anime Prince of Stride: Alternative, které by si podle mého názoru zasloužilo alespoň 26 dílů, když už nic jiného. V anime se nám představil opět netypický „sport“ – Stride – který kombinuje parkur a běh.
Další co tenhle rok vyšlo a stojí určitě za zmínku je fotbalové anime Days (když si odmyslím lamu Tsukushiho, tak to bylo vážně dobré anime!), roztleskávačské anime Cheer Danshi!, které bylo hlavně vtipné, když už nic jiného, baseballové anime Battery, které hrálo spíš na vážnější strunu (slibuju, že ho někdy dopřekládám, fakticky!), poslední řada Haikyuu! (Ushiwakaaaaaaa!!!), hodně populární Yuri! On Ice, o kterém si ještě něco málo povíme v závěru, rugbyové anime All Out! a pozor!!! největší hrůznost, co kdy vůbec vyšla, a to anime Keijo!!!!! (kdo neví, skupina holek v plavkách stojí na plošinách, které plavou na vodě a snaží se prdelema nebo kozama obehrát soupeřky o míč a trefit branku (tuším tak nějak to je). A to není vše! myslím, že ve Španělsku se jim tenhle sport natolik zalíbil, že ho zařadili mezi sportovní odvětví a tamní tým by ho chtěl prosadit až na Olympijské hry!!!

A s touhle peckou se pomalu ale jistě přesuneme dál.
Loňský rok opět nabídl pokračování a taktéž tři tituly, které by mohli zaujmout.
Keppeki Danshi! Aoyama-kun, Balroom e Youkoso a Dive! – první fotbal (spíš komediálně zaměřeno), druhé taneční anime a poslední potápění.

A jsme v roce 2018.
Máme za sebou jednu celou sezónu, další se nám rozbíhá a už teď je jasné, že sportovní anime půjdou i letos napřetřes.
Tituly jako Uma Musume, Beyblade, Inazuma, Major nebo Captain Tsubasa budou spíše pro zaryté fanoušky, ale i ti, co třeba teprve začínají si přijdou na své.
Rozhodně doporučím právě vycházející Megalo Box a Gurazeni.

BUDOUCNOST

A cože nás to ještě čeká? Při troše štěstí letos?
Jednak je to třetí řada Free!, pak tu máme holčičí plážový volejbal, holčičí normální volejbal, podíváme se i na sumo a dokonce lukostřelbu! Ćeká nás ale i Prince of Tennis, i když nejspíše půjde o shrnutí nejlepších zápasů a již zmíněná třetí řada Chihayafuru.

Tím bych to asi uzavřela, kdo se dočetl až sem, je fakt borec, snad se vám to moje blábolení líbilo, něco jste se dozvěděli nového, klidně mi písněte do komentářů, ať vím, co si příše nachystat nebo čeho se vyvarovat při sepisování dalšího žánru.

Na závěr už snad jen zajímavosti jak si anime sport vede u reálných sportovců.
To, co odstartovalo řekněme tenhle fenomén, bylo anime Yuri!! on Ice. Nejrelističtější sportovní anime vůbec animovalo skutečné reálné místa jako Sochi v Rusku, konkrétně Olympijský stadion, kde se odehrávaly Zimní Olympijské hry 2014, ale kde také v roce 2012 proběhlo skutečně Grand Prix finále v krasobruslení. Další je pak Karatsu Stadion, který se v anime přejmenoval na Hasetsu. Dále jsme měli možnost vidět tělocvičnu Yoyogi ve stejnojmeném parku, která byla postavena pro letní Olympijské hry pro rok 1964 a která se v současné době připravuje na přestavbu (teď už teda přestavba probíhá) pro další Olympiádu, která se uskuteční v Tokyu, a to v roce 2020. V anime byl také vidět most v Petrohradu Rusku, stejně jako Pulkovo Mezinárodní letiště v tomtéž městě. No a na závěr se v anime mihla i katedrála Florencie.
A jak Yuri ovlivnilo sportovce? Hlavně teda krasobluslaře?
Mrkejte sem!

Jen tak na ochutnávku.

A teď už žebříček těch nej. sportovních anime:

Začneme Usagi:
Haikyuu!
Chihayafuru
Yuri!! on Ice
Kuroko no Basket
Baby Steps

Pak mi hodila svůj výběr topka:
Haikyuu!
Yowamushi Pedal
Yuri!! on Ice
Prince of Stride: Alternative
Giant Killing

A nakonec mých 20 nejlepších. Důvod, proč jich mám tolik je ten, že jsem nejspíše viděla sportovních anime tolik, co všechny holky (a kluk) ve skupině dohromady, takže mám z čeho vybírat =)).
Haikyuu!
Major
One Outs
Dia no Ace
Prince of Tennis
Yuri! On Ice
Yowamushi Pedal
Giant Killing
Kuroko no Basket
Prince of Stride: Alternative
Days
All Out!
Eyeshield 21
Ookiku Furikabutte
Keppeki Danshi
Free!
Initial D
Ballroom e Youkoso
Ace wo Nerae!
Hungry Heart

A na úplně úplný závěr přidávám několik videí a AMV, abyste věděli jak třeba nějaké anime vypadají, pokud jste neviděli ještě žádné sportovní anime =).

Baki The Grappler
Cross Game
Trailer na fil Ace wo Nerae
Ashita no Joe
Hungry Heart
Captain Tsubasa
Angelic Layer
Kaleido Star
Ookiku Furikabutte
Eyeshield 21
One Outs
Hajime no Ippo
Slam Dunk
Chihayafuru
Initial D
Haikyuu!
Kuroko no Basket
Giant Killing
Days
Dia no Ace
Yowamushi Pedal
Balroom e Youkoso
Major
Free!
Dive
All Out
Prince of Stride: Alternative
Prince of Tennis

Tak já myslím, že na ukázku to stačí, mrkněte, třeba se vám něco z toho zalíbí =).
A to už je k tomuto skutečně vše, budu se těšit u dalšího žánru, tentokráte sci-fi =).