0 Simon „Pořád jsem to já,“ řekl Kyo, když mě přistihl, jak se na něj po tisící dívám. Položil sbírku podivně tvarovaných sklenic na polici. „Shodou okolností jsem také drak.“ „Vzácný drak,“ dodal jsem a šel mu pomoci s novým …

0 Galen Zabít. To jediné slovo mi znělo hlavou celé hodiny. Zabíjení bylo vše, co jsem znal. Vše, po čem jsem toužil. Výkřiky hrůzy. Kovová pachuť krve, když jsem zuby vyrval nepříteli hrdlo. Nepravidelné bušení tepu pod mými prsty, když …

0 Simon „Do toho hrnce mě nedáš,“ řekl jsem a zíral na obrovský hrnec s vařící vodou nad ohněm. „Je mi jedno, jestli je to lidská velikost.“ Šéfkuchař démonů se zachechtal, což znělo docela děsivě. „Dnes v noci se člověk …

0 Galen Všech pět nás stálo před vchodem do podsvětí, zahaleni v temnotě lesa na okraji ospalého přímořského města. Bylo jen velmi málo způsobů, jak vstoupit do říše nehynoucího, aniž by si toho někdo všiml, ale Lazarus našel trhlinu v …

0 Simon Měl jsem pocit, jako by do mě udeřilo kladivo. Otevřel jsem víčka a trhl sebou, když jsem měl dojem, že mi exploduje hlava. V útrobách mi bublala nevolnost a bolelo mě celé tělo. Vzduch byl vlhký a lehce …

0 Galen „Simone?“ Vrazil jsem dýku do krku Stínu, než jsem k němu přešel. Ležel na zemi. Až příliš klidně. Stáhl jsem mu vlasy z čela a ruce se mi třásly jak adrenalinem, tak strachem. „Zlato, otevři oči.“ Další Stín …

0 Simon Věděl jsem, že sním. Když jsem procházel svým obchodem se starožitnostmi, mé tělo jakoby se vznášelo. Než se zatáhly žaluzie, za otevřenými okny se objevily temné mraky a místnost upadla do tmy. Všechno se zdálo trochu pokřivené, jako …

0 Galen Alastair seděl ve své pracovně a díval se, jak plameny spalují polena v krbu. Červen přinesl teplejší počasí, i když náš domov u moře byl vždy mírně chladný bez ohledu na roční období. Paprsky zapadajícího slunce osvětlovaly místnost …

0 Simon Galen si mě do teď nebral tak pomalu. Tak něžně. Normálně by se mi ta změna líbila, ale něco mi na tom vadilo. Jeho šedé oči zahalily stíny, a když mě políbil, cítil jsem, jak se jeho rty …

0 Galen Zíral jsem na zátylek Simonovy hlavy, když spal v mém náručí. Okny pronikalo časné ranní světlo, i když se v dálce shromažďovaly tmavé mraky. Příslib bouře, která přijde. Předpověď říkala, že další tři dny má pršet. Vůně deště …

0 Simon „No sláva, že žiješ,“ řekl Kyo jako první věc, když mě v úterý ráno uviděl. „Měl jsi pěknou dovolenou?“ Myslel jsem na ten týden v sídle. I když jsem byl prvních pár dní vyděšený, nakonec to bylo příjemné …

0 Galen Simon zíral na podlahu před schodištěm a zvedl ruku k hrudi. Do jeho starožitnictví jsme dorazili před pár minutami a on nepromluvil od chvíle, co jsme vešli bočním vchodem. Chtěl jsem ho ochránit před těmi špatnými vzpomínkami, ale …

0 Simon Poté, co Galen odešel, jsem chvíli seděl na verandě, ztracený v myšlenkách. Démoni mě chtěli mrtvého. Nephilimští válečníci, kteří chránili lidstvo, si mysleli, že je příliš nebezpečné, abych se vrátil domů. Rozhodně jsem se do jednoho z nich …

0 Galen Potom, co jsem opustil Simonův pokoj, přecházel jsem po chodbě před jeho dveřmi a bojoval s nutkáním vrátit se dovnitř. Slyšel jsem, jak zapnul sprchu, a v duchu jsem zasténal při představě, jak stojí pod tím proudem a …

0 Simon Moře při západu slunce bylo úchvatné. Přes horu se pomalu plížily stíny, ostrý kontrast se zlatým světlem, které se dotýkalo vrcholu hory a svítilo na temně modrou vodu. Stál jsem na břehu a vdechoval svěží jarní vzduch a …